čtvrtek 31. srpna 2017

RIP Chlapečku

Smutek největší, pocit samoty a čekání na jeho tlapkání za mnou, prázdný můj klín, na kterém mi pořád spinkal, když jsem byla u počítače, nebo pletla nebo seděla v kuchyni s návštěvou. Stalo se to, co se nemělo stát a já si to vyčítám. Utekl mi ráno včera pod brankou a někdo do něj narazil autem. Byla to minuta. V županu , v pyžamu a bosou mne s ním soused odvezl na Veterinu. Chlapeček v šoku, já ještě větším. Měla jsem si zavolat ve tři. Tak jsem tam šla. Ráno podepsala , že zaplatím 110 eur za rentgen ,plus 70 eur za návštěvu ,plus ještě nějakou medikaci. Ve tři mi řekli, že se probral, a že má zlomenou pánev. A že si ho mám přijít vyzvednout v půl páté a udržet ho dva-tři měsíce bez pohybu. Drogy ,které mu dala kapačkou, přestávaly účinkovat a Chlapeček se snažil vstávat. Ani u mne na klíně nevydržel. Otáčel se za mým hlasem a očička měl zamžená. Do půlnoci jsem ho hladila a šeptala mu a snažila se aby ležel v jedné posici. Ale od půlnoci už to nešlo .Začal mi odcházet, krvácel. Do čtyř do rána jsem ho držela v náručí a prosila tam nahoru , aby mohl odejít. Děkovala mu za všechny chvíle a brečela a brečím doted. Mezi dešti mu pak odpoledne vykopala hrobeček, zasadila keřík a cibulky narcisek. Chybí mi hrozně moc... nevím, zda už se mi povede večer usnout, od včera od rána jsem ani nejedla. 






Spi sladce lásko moje malinká-veliká!

22 komentářů:

  1. Ach to je Marcelko smutné. No, přeji ti hodně síly, máš na něj tolik krásných vzpomínek. Už je mu dobře... a netrpí.
    Ála

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Marcelko po přečtení tak smutných řádek tu slzím a v myšlenkách jsem s tebou.Moc mne mrzí ztráta pejsánka - Chlapečka - miláčka.Je mi to moc líto. Moc dobře znám co právě prožíváš.Drž se prosím,myslím na tebe. Z ♥♥♥
    A je těžké najít slůvka útěchy..

    OdpovědětVymazat
  3. Marcelko, jak ti rozumím! Je to skoro na den rok, když nám odešel Barnabášek, i když to nebylo tak dramatické jako u tebe, bylo to opravdu hodně zlé.
    Myslím na tebe, drž se, vím, jak to bolí!
    Helena

    OdpovědětVymazat
  4. Marcelko, je mi s tebou moc smutno..A nejvíc, že nevím, jak ti pomoci, neboť tady žádná pomoc nepomůže. Chlapeček je jistě v psím nebi. Drž se..Inka

    OdpovědětVymazat
  5. Ach jo Marcelko to je tak smutný.Zvířátka by neměli umírat.Jitka.

    OdpovědětVymazat
  6. Mrzí mne, co se stalo.
    Lea

    OdpovědětVymazat
  7. Můj táta říkal, že lidský život se dělí na etapy podle psů, nepamatujeme si přesně, kterého to bylo roku, ale víme naprosto přesně, že to bylo ten rok, co měla Asta první štěňata ....
    A ta Vaše životní etapa s Chlapečkem byla hezká a spokojená, uzavřela se, a Chlapeček odešel milovaný, bylo to rychlé a netrápil se dlouho, A to je strašně moc.
    Ale teď Vás čeká těžší úkol, protože Chlapeček bude chybět nejen Vám, ale i Kesynce, bude zmatená z toho,že tu Chlapeček není, bude ho hledat, tesknit - pejsci byli na sebe hodně zvyklí...
    A tak myslím na Vás obě, a je mi smutno společně s Váma
    Jitka Mészárosová

    OdpovědětVymazat
  8. Je mi to moc líto, snad časem ten smutek bude menší.

    OdpovědětVymazat
  9. Ježíš!!! Přesně pro tyhle bolavý konce už u nás doma nikdo nechce dalšího pejska. Soucítím s tebou!

    OdpovědětVymazat
  10. Marcelko, myslím na Tebe. Vím, že pomoci nemůžu. Vzpomínej na krásné chvilky s Chlapečkem. M.

    OdpovědětVymazat
  11. Bože, revem, Marceli, je mi to tak ľúto!!!!!!!!!
    Náš králiček odchádzal v bolestiach, bývali sme na podnájme, v plesnivom dome, ochorelo morča aj králik, veterinárka ho zle diagnostikovala, pichla mu vodu do svalu!
    Zomieral v kŕčoch, reval detským hláskom, modlila som sa k Ježišovi, aby už odišiel a netrápil sa, naozaj dokonal a bol potom pekný a pokojný!
    Veľakrát na neho myslím, ale najmä na to, ako mi potom v modlitbe prišlo, že je naozaj na pokoji, u Neho....

    OdpovědětVymazat
  12. Marcelko, myslím na tebe...drž se.
    Věrka

    OdpovědětVymazat
  13. Marcelko,vím jak to strašně bolí.Už jsem pochovala čtyři fenečky, v loni v srpnu čtvrtou a pro mě to bylo jako vždy strašné.Ještě máme fenečku bordodogy.Proč Vám to popisuji, výmaranda Balunka co umřela se krásně starala o bordodogu Evičku od štěnátka a když odešla,tak jsem se musela vzpamatovat kvuli Evi.Všude Balunku hledala,přestala jíst a hubla.Marcelko teď se jí moc věnujte.Bude to trvat dlouho,ale máte na Chlapečka krásné vzpomínky a hlavně se neobviňujte.Martina

    OdpovědětVymazat
  14. Marcelko, je to moc smutné, když o pejska člověk příjde....Drž se....

    OdpovědětVymazat
  15. Marcelko, to je smutné a je mi to moc líto... Zůstala ti ještě Kesynka, která bude smutnit s tebou, tak se o ni hezky starej..

    OdpovědětVymazat
  16. Marcelko, strašně moc mě to mrzí. V tom všem neštěstí je dobře alespoň to, že jste byli spolu. Držte se.

    OdpovědětVymazat
  17. To je mi tak líto už proto, že sama mám pejska sice o něco většího, ale taky je to moje láska.
    Držte se

    OdpovědětVymazat
  18. Marcelko,
    já sice psa nemám,ale čtu Váš blog a vím,že Vás Chlapeček zbožnoval a vy jste se o oba pejsky krásně starala a měli se u Vás báječně.Byli součástí Vašeho života.Mrzí mě to,je to moc smutné.
    Myslím na Vás
    MíšaZ.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš čas věnovaný mému psaní a za milá slůvka, ale i ta kritická,protože mne posouvají dál!