pátek 15. září 2017

Erica's Fairy Forest-Cootehill

Minulou sobotu jsem v rámci získání praxe v řízení podnikla s Kesynkou výlet do Cootehill, 40 km vzdáleného vílího lesa. Jen počasí a moje hlava zklamala ! Nechala jsem doma fotoaparát, takže fotky nejsou z mého telefonu pro důchodce moc dobré. A taky svítilo sluníčko a do toho docela dost pršelo. Kesynka vůbec nechtěla jít vpřed, spíš couvala zpět na parkoviště. I tak jsem ráda, že jsme to pěkné místo našly a pro děti je to úžasné místo, navíc okolo jezírka se dá jít lesem na procházku dokola.

Zde tedy pár fotografií, ty pěkné jsou půjčené z internetu. 


















Na poslední fotce je názorně ukázáno moje skvělé parkování...a štastná Kesynka, že se jede domů. Ještě jí není úplně nejlíp, mně také ne... po Chlapečkovi se nám oboum strašně moc stýská. Omlouvám se za špatnou kvalitu fotografií, snad se mi povede se tam ještě podívat, až bude hezky a nezapomenu doma fotoaparát. Děkuji Vám za komentáře a přeji krásný víkend!

středa 6. září 2017

Od nás...Kesynka !

Nejprve Vám chci všem moc poděkovat za slova útěchy. Dnes je to týden a bolest se nijak nezmenšila, jen je trošičku otupělá. A byla ještě větší a strach také, protože dva dny zpátky měla záchvat Kesynka. Z dávivého kašle po venčení dostala nějaký záchvat, začala mi zrychleně dýchat a nechtěla si vůbec lehnout. Zrychleně dýchala, až sýpala. Volala jsem veterináři z Ballyjemsduffu, ale bohužel byl mimo a objednal nás na uterý ráno devět hodin. Tak jsem opět celou noc nespala a různě Kesynku obkládala polštářkama, protože usínala únavou, ale úplně neusnula. Nespaly jsme ani jedna. Veterinář mi řekl, abych jí dala lék po Chlapečkovi a hned ráno v devět s ní přijela. Moje zlatá babunka má nemocné srdíčko. Já se bála, že to bude psincový infekční kašel, ale kašel a zrychlené dýchání bylo od špatné funkce srdíčka. Dostala 4. léky a až dnes během dne mi připadá, že už konečně zabraly. Kesynka je nahoře a já ji pořád chodím kontrolovat, protože se o ni bojím . 
Veterinář říkal, že ani stres po ztrátě Chlapečka Kesynce nepomohl. Chybí i jí a hledá ho, stejně jako já. Navíc je jí 14 let a to je u pejska už hezký věk. Uvidíme na kontrole za dva, tři týdny, ale přijet mám kdykoliv budu potřebovat. Takhle chudák Kesynka seděla celou noc...
Včera jsem s ní proto celé odpoledne a večer strávila nahoře v posteli. Ona už trochu spala, ale léky ještě nezabíraly tak jak měly, tak jsem celé odpoledne stejně neusnula a nosila ji ven vyvenčit a zase nahoru, aby se nenamáhala.

Před dvěma týdny jsem si koupilo auto a moc se těšila, že budu s hafíčkama jezdit na výlety. Tak snad bude Kesynka v pořádku a budeme jezdit spolu. Každý den se známým absolvuji kondiční jízdy, protože jsem asi šest let neřídila a auto je navíc automat, který jsem předtím nikdy neřídila. Mám z něj radost, protože snad nyní poznám i trochu víc z Irska a nebudu omezená jen na autobusovou dopravu. Trenovat musím hlavně couvání a parkování, jízdy na vesnických, tady tak úzkých silnicích a hlavně vlevo!!! Nejednomu z čechů se prý už povedlo automaticky najet na pravou stranu. 


Na zahradě mi konečně rozkvetly gladioly. Nádherné jsou i květy hortenzie, ale je jich málo. Snad příští rok mi obě pokvetou víc. I ibišky od Marušky Králové mi letos už krásně vyrostly a obrostly. Třeba už příští léto také pokvetou. Zahrada potřebuje opět odplevelit, měla bych zasadit cibulky narcisek, ale záhon je hodně mokrý. Navíc přijdu na zahradu a stojím nad keřem u Chlapečka a vyprávím mu. Věším prádlo a opět mu říkám, jak moc mi chybí... Já vím, že to čas otupí, ale strach o Kesynku v pondělí mé pocity ještě zvětšil. Prý vypadám unaveně. Tak si dnes dobarvím šediny a budu snad už trochu spát normálně. 



A snad už dopletu konečně i rozpletený svetr. Celý týden jsem na pletení ani nepomyslela. Ještě jednou Vám děkuji za komentáře, vážím si jich a vím, že nejen já jsem tohle zažila. Je to prostě tak, jen mne moc mrzí, že Chlapeček byl vitální i přes problémy se srdíčkem a že tu mohl ještě být...Přeji Vám hezký zbytek prvního školního týdne a pěkný víkend!