úterý 16. července 2019

Pro mou duši....

Dorazily knihy , které si objednávám pravidelně z nakladatelství KOSMAS , které mi knihy posílá v balíku sem, do Irska. Vzdy se jich nemohu dočkat. Tak Vám ukáži, co jsem si tentokrát objednala. 


Tady jsou všechny pohromadě.



Marii Doležalovou mám ráda, je taková osobitá a svá, její kniha byla ve slevě , tak jsem zvědavá na její styl psaní. 



Autorkou těchto dvou knih je žena-blogerka, která žije v italském podhorském maloměstě patnáct let a v "Jednohubkách" i v "Dvouhubkách" tento život popisuje., prý s vtipem a nadhledem. A zajímá mne jak žijí našinci v jiných zemích. Tak proto je mám!



Vířivku Lucie jsem nemohla neobjednat! To je Vám jasné, ne? 

A těším se na ni a jsem zvědavá!


Když čtu tuto Lucii a její příspěvky na FB , mám pusu od ucha k uchu. Podle recenzí na její knihy, každá druhá čtenářka by chtěla být jedním z jejích dětí či součástí zvěřince! Lucka je matka tří dětí, velmi aktivních, v jejím domě nalezlo domoc několik toulajících se kočiček a ještě mimo vydání tří knih , stíhá podnikat v oblasti pohádek a výletů pro děti. 


Nebyla bych to já, kdyby chyběl nějaký román, ve kterém figurují zvířata.Kniha vlevo slibuje příběhy nabité energií a humorem jedné neohrožené veterinářky v Irsku! Gillian Hicková líčí situace ze svého osobního i profesního života.A muži, irští farmáři jí její úlohu vůbec neusnadní!
Druhou knihu napsala také veterinářka a spisovatelka Suzy Fincham-Grayová a v knize popisuje příběhy smutné i veselé, svých svěřenců.


Heřmánkové údolí bylo vždy rozebrané, nyní se mi povedlo jej objednat. Anna přijíždí do naší republiky po druhé světové válce, neumí náš jazyk, nezná zde žijící příbuzné a myslí si, že ji čeká život v zaslíbené zemi. Ze dne na den se ale ocitá v českém středohoří, kde ji záhy příbuzní provdají za muže o kterém nic neví. je to prý fascinující příběh , podle skutečné události, který ale Anna svou snahou neprohrála. 



 Tyhle dvě knihy od stejné autorky slibují neodolatelné příběhy plné cestování, lásky a života, s esencí dánského štěstí a hygge , prý velmi čtivé!



Marie-Laurie žije s otcem v Paříži a jako malá oslepne.Němci obsazují Paříž a otec se s dcerou rozhodne uprchnout...začíná brilantní příběh, který funguje jako mistrovské hodinky, všechna kolečka do sebe zapadají s naprostou přesností. Tento 534 stránkový román je prý okouzlující!


A tento poslední příběh je prý nádherný příběh o čtení a knihách, který Vás zahřeje. I o lásce ke knihám, kterou já sdílím. 

Tak tohle je má dnešní radost, kterou zakalila jedna smutná zpráva. Prosím, važme si každičkého okamžiku, kdy jsme schopné se štastně usmívat, prožívat všechny ty obyčejné starosti a radosti každičkého dne... kdy jsme v rámci možností zdravé..... Není to bohužel samozřejmost pro každou z nás! 

sobota 22. června 2019

Tvarohové knedlíky

Našla jsem recept na tvarohové těsto na ovocné knedlíky a tak jsem jej musela vyzkoušet. je opravdu jednoduché a za chvilku už se knedle vařily! V Lidlu měli merunky , chutnaly lépe než jahody, takže volba byla jasná! 

Recept : 250 gr tvaroh
              100 gr hrubá mouka  a špetka soli

Tvaroh se propracuje s moukou a špetkou soli, udělá se váleček, ten se nakrájí na kousky, z každého kousku uděláme placičku a na tu položíme ovoce. Jahody, merunky, boruvky, třešně...to co máme k dispozici. Pak ovoce zabalíme do kuličky a vhazujeme do vařící vody. Když knedle vyplavou na povrch, necháme je ještě vařit tři minuty. Vyndáme a můžeme servírovat. Já posypala moučkou cukrem, kakem, polila rozpuštěným máslem a nahoru kysanou smetanu! Nechte si chutnat , pokud je zkusíte udělat ! 

Já dělala dvojitou dávku.




Přeji Vám všem krásný víkend 

                     

pátek 21. června 2019

Procházka u jezera

O víkendu bylo chvílema větrné, ale slunečné počasí a tak jsme vyrazili s Charlíčkem k jezeru. Okolí u jezera vloni bylo upraveno, místo trávníku zde byly vytvořeny cestičky, přibyly venkovní stroje na cvičení, spousta lavic a stolů k posezení. Je zde nyní příjemné posezení, když je pěkné počasí. 





Na poslední fotce je ve vodě židle, to mne pobavilo, asi si ji někdo připravil k posezení až do Irska dorazí stejně horké dny, jako jsou u Vás ! Charlíček i já jsme si odpoledne u jezera užili ! 

úterý 18. června 2019

Zahrada

Konečně mezi deštivými dny se sem tam ukáže i sluníčko a tak jsem mohla pracovat na zahradě. 


Takhle vypadá moje zahrada , když několik dnů za sebou jen leje. Venku je chladno , jungle-plevel roste rychle, tak mne čekalo moře práce. Studený vítr a teploty okolo deseti -jedenácti st. Takže občas stále topím. 


Pěkná jungle, že? Ještě , že někdy dopoledne neprší a mohla jsem začít po kouskách odplevelovat.


Tady už posekáno, odpleveleno, ale tráva bídná, protože zem pod trávou je nacucaná vodou a od spodu už místy hnila. Na místo, kde se tvořila velká louže , jsem koupila 200 litrů kompostu, snad to trochu pomůže !


Vysadila jsem kytičky do truhlíků a mám dokonce i tři keříky pivoněk, tak už jsou také zasazené.


                                       I Charlie se mi snaží pomáhat! Takže po každé práci čištění psa!

 
                                          Z té mám velikou radost, druhá je bílá a třetí je vepředu ,bez květů.


Jungle vepředu! Místo bylinek vloni vysazené keře, protože na bylinky chodily toulavé kočky vykonávat svoji potřebu, tak jsem bylinky musela zrušit. 


                               
                                                         Tady již odplevelená spirála.


A takhle vypadá v Irsku každý den. Dnes je poprvé od rána hezky , dokonce ze čtrnácti včerejších st. to dnes dopoledne vylezlo až na osmnáct, ale už je zase částečně zataženo. Tak doufám , že se dočkáme i trochu tepla. 
Děkuji Vám všem za komentáře k minulému příspěvku, noha už je o dost lepší, i když ještě ne úplně vyléčená. 

pondělí 20. května 2019

Nepletu, nepleju, nepíšu....

A to z důvodu nemoci. Mám za sebou dvoje ATB, spoustu převazů mé pravé nohy , 4 denní střevní chřipku a každotýdenní odběry krve, protože mi ATB rozhodila srážlivost krve při braní léků Varfarin. 
Omlouvám se tím za svoji dlouhou nepřítomnost zde, ale s nohou jsem si dost vytrpěla, bylo mnoho bezesných nocí a to jen proto, že jsem šla k lékaři později, než jsem měla jít. Ale vzhledem k očekáváné návštěvě jsem v dubnu chtěla mít vše nachystané, nakoupené a povozit návštěvu po výletech, napéct, navařit, aby se jim tu líbilo. To vše jsem splnila a po odletu návštěvy šla konečně k doktoru. Tím začal maraton převazů , kontrol a braní léků a vše šlo stranou. Bohužel na jedno krytí jsem měla alergickou reakci a k tomu všemu se mi ještě udělal dishydrotický ekzem na dlaních , prstech , chodidlech a prstech u obou nohou. Jsou to puchýřky, které praskají, tím se tvoří další a pak se úplně oloupává kůže , po zaschnutí puchýřků. A je to velmi nepříjemné. Takže jsem strávila čas čtením, s nohou pěkně nahoře a nemohla ani tvořit, plést . Ani nebyla nálada něco péct, Velikonoce jsem odbyla jedním tvarohovým mazancem, který jsem jedla týden. Dodnes nohu léčím, ale už mohu chodit a moje zahrada poprvé vypadá jako jungle ! Tak nyní mne čeká MOC práce! A Charlíčkovi dlužím milion vycházek, byl chudinka odsouzený trávit čas pouze na zahradě za domkem. Nyní se tu navíc ochladilo a denně zase prší , tak doufám ,že se počasí umoudří a já budu pěkně dávat jungli do podoby zahrady! 


Den odletu Zdenky a Vaška, odlétali spokojení ! 




Tahle trilogie o irské dívce Gracelin O'Malleyové mi přiletěla v balíku a moc se mi líbila.


Mé Velikonoce - Tvarohový mazanec.

A obrázkem mého věrného společníka dnešní příspěvek končím. Doufám, že mne už nic neskolí a budu tu zase častěji. Zítra se chystám začít pracovat na zahradě , tak Vám nafotím, jak mi po dobu nemoci zarostla plevelem. Asi mi to nepůjde tak rychle, jako každý rok, ale už se na to nemohu dívat. Tak začnu pomaloučku...Ve středu jedu opět na odběr krve a doufám, že i ta už bude v pořádku !

pondělí 1. dubna 2019

Výlet k moři

Minulý týden ve čtvrtek i v Irsku bylo krásné slunečné počasí a 14 st. tak jsem vzala Charlíka na výlet k moři. Jeli jsme zase obvyklou trasu na Duleek, Julianstown, Laytown a Bettystown. Třetí přímořské městečko v pořadí ještě nebyly pláže tak přeplněné auty, jako první dvě zmíněná městečka. Myslím, že k fotkám netřeba slov: 










Bylo to super odpoledne, hezky jsme se prošli po pláži, já si dala latté a Charliček vlezl i do vody. Já se přiznám, já ne, na mne byla voda studená, ale irští otužilci v moři byli po kolena. A spousta jich jezdila v neoprenových oblecích na skůtrech. Cesta domů byla trošku delší, protože se přes Navan vracelo spousta aut, tak byla před mostem v Navanu asi půlhodinová zácpa s metrovým popojížděním ,ale i tak jsme si to s Charlíčkem oba užili. Tento týden mi ve čtvrtek přiletí návštěva z Loun, kamarádka Zdenka s mužem, tak se k moři určitě také pojedeme podívat. Snad bude opět nějaký slunečný ,trošku teplejší den. Dnes je tu totiž jen 8 st. oblačno a fouká studený vítr. A máme už duben! 


neděle 24. března 2019

Bezlepkové čoko brownies z červených fazolí

Rozhodla jsem se omezit nebo spíš zkusit úplně vyloučit z mé stravy bílý cukr a tak zkouším nové recepty. Tentokrát jsem zkusila upéct bezlepkové brownies z červených fazolí. S minimem kokosové mouky bezlepkové , s banány , kakaem , vejci ,bezlepkovým práškem na pečení a kokosovým cukrem a dvěma plechovkami červených fazolí.Navíc jsem přidala tři lžíce oleje z vlašských ořechů. 


Budete potřebovat: 2 plechovky červených fazolí v nesoleném nálevu, 200 gr banánů, tři vejce, 50 gr bezlepkové mouky(kokosové, mandlové, pohankové, hladké, ),Kakao asi dvě lžíce, bezlepkový kypřící prášek -necelou lžičku, já přidala tři lžíce kokosového cukru, ale můžete sladit i medem nebo nějakým sirupem. Navíc jsem přidala tři lžíce oleje z vlašských ořechů.



Fazole scedíme, propláchneme vodou a pomocí ponorného mixeru rozmixujeme. Já dala vždy díl fazolí, na kousky nalámaný banán a vejce a olej. Vše postupně rozmixujeme a vlijeme do mísy.


Přidáme mouku, cukr a prášek do pečiva ,kakao a vše smícháme dohromady. Těsto je takové tužší,

neteče jako litá těsta.

Vymazala jsem skleněný pekáček olejem a vysypala kokosem.



Rozetřela stěrkou těsto.


Upekla v troubě na 170 st.asi 30 minut, zkoušela špejlí, zda je koláč upečený a nelepí se na špejli.



Ušlehala dohromady dvě mascarpone a dva kelímky kysané smetany. Přidala tři lžíce medu
 a natřela na vychladlé brownies.


Rozpustila hořkou čokoládu , přidala do ní dvě lžíce smetany, aby se po vychlazení lépe krájela a stěrkou rozetřela na krém.


Pak nakrájela do krabiček a rozvezla přátelům. Nikdo nepoznal, že je "cake" z fazolí a moje známá, Ilze, která musí kvůli nemoci držet bezlepkovou dietu mi brownies pochválila. Moc jí chutnalo ! 
Tak doufám, že ho některá z Vás také zkusí. 

Krásný zbytek neděle Vám všem přeji!