pondělí 22. května 2017

Pro Aličku, malou pražandu....

Jsem upletla sukýnku Honey Pie, by Lisa Chemery. Doufám , že se bude líbit a protože je z bavlny, že ji v létě užije. Alička je vnučka Marušky K. , která se věnuje patchworku a i já mám od Marušky pár moc pěkných kousků.



 Takhle jsem začala minulou sobotu, myslela, že zvládnu sukýnku za víkend, ale protože jsem se věnovala i zahradě, sukýnku jsem dopletla až dnes.



Na přední zahrádce jsem předělala spirálu, vyndala plastovou vaničku a vrátila zpět kameny, koupila nový mulč , odplevelila a ještě přinesla z louky veliké větve, že z nich nařežu asi 30 cm kousky a udělám dokola plůtky okolo javůrku a tůjky....Chlapečka totiž moc lákají ke značkování. A mohl by oba stromky zničit. Tak mu v tom musím zabránit!


I zahrada vzadu začíná pěkně obrůstat. Konečně. I když každý den několikrát prší a sluníčka jsme si tu teda minulý týden moc neužili.


Tady už je zasazená černooká Zuzka kytička, chtěla jsem přikoupit , ale už je nemají.



Kytky na okně v obýváku a i venku, lobelky. Těším se, až začnou kvést.



 Zítra jedu s Petrem odnaproti na českou ambasádu , aby si konečně zažádal o pas, který má již rok skoro propadlý. Celý den kontroluji, aby nepil... že jinak nikam nejedu. zatím se drží...uvidíme ráno ve třičtvrtě na osm, zda tu bude. Zajistila jsem auto, tak doufám, že to konečně klapne.  A vstávat budu kvůli pejskům před šestou, abych je stihla vyvenčit , nakrmit a dát Chlapečkovi léky, než odjedeme.


Nejvíc unavený z práce na zahradě byl Chlapeček, takhle si pak lebedil na křesle. 

Děkuji za komentáře a mějte se krásně!

čtvrtek 18. května 2017

Květinový....

Koupila jsem si na stůl a do vázy do pokoje , žlutou jako slunce, když tu od víkendu každý den několikrát prší.

A taky jsem nemohla minout Lidl bez nákupu dalších kytiček do zahrady. Ta ve vysoké krabici se prý u nás jmenuje černooká Zuzka , další je klematis.


A u dveří lezou ven malinké rostlinky, macešky a astry.


Dnes by měla moje maminka Nataša svátek. Zemřela před tolika lety ,v roce 1984, když jí bylo 50 let.
Moc na ni dnes myslím a vzpomínám a svíčka hoří. A tam nahoru se vzpomínkou posílám i kytičku


Chlapeček a Kesynka jsou v pořádku a pořád za mnou, se mnou, u mne...prostě klíštátka !



A mám smotáno Soft Donegal, který za mnou doletěl ,abych mohla pokračovat v pletení šátku. Už jen asi 37 hodně dlouhých řad a bude hotovo.


A taky pletu dárek....ale o tom až zase příště !


A dnes mi doletěl dárek k svátku, který jsem měla v dubnu. Moc děkuji dárkyni  Zuzance, pro mne dárek nad dárky, jako z pohádky ! Jehlice mají o 360 st dokola se otáčící lanko a protože už mám takové dřevěné z pletařské show z Dublinu, vím že s tímto lankem plete úžasně. Moc se těším až vyzkouším tyhle nové Knit Pro Royalé. Cituji z balení : 360 swivel cable , experience smooth kink-free knitting for those who love to knit! Now with rotary cabels.

pondělí 8. května 2017

Z minulého týdne....

Děkuji Vám všem, co jste mi napsaly komentář k minulému příspěvku. Mám radost, že Zuzčin nový blog Vzpomínky snad díky tomu navštívilo víc čtenářek a se Zuzkou vzpomínají...
Zvlášt pak děkuji paní Jitce za nakopnutí ... k napsání dnešního příspěvku o tom, co se dělo minulý týden. Nepršelo... celý týden jsem se mohla věnovat mému záhonu za domkem. V zemi už jsou cibule lilií, semínka nočenek bílá, fialová a růžová. V Aldi měli v akci Hosty, bohyšky , tak těch je v záhonku nových šest. A taky denivky.... Vzadu u zdi , kde jsou ibišky od Marušky K., se větvičky konečně začínají trošičku zelenat...ibiškům rostou malinkaté lístečky. A začaly kvést jahody... 


Mám vypsané půdokryvné rostlinky a snad některé z nich tady seženu. Taky jsem vysadila dva nové keře. Pořád mi ten záhon přijde holý, jsem nedočkavá... těším se, až všechno vyroste. Ze země jsem vyndala cibule narcisek a tulipánů a ty půjdou zpět až 1. září, po prázdninách.


Chlapeček je můj věrný společník , má rád teplo a sluníčko narozdíl od Kesynky babunky, která ve svých 14 letech tráví většinu dne nahoře v ložnici , spící na dece. Proto ji nemám ani na fotkách. Dolu chodí jen když musí ven a taky kvůli kontrole misek... hlad má totiž neustále. 
Byla jsem na kontrole u mého GP Dr. Igoe a vždy mu nesu v krabičce kousek koláče, štrudlu nebo sušenky domácí výroby. Tentokrát jsem pekla podle receptu Zuzky z blogu Korálky dní a Vzpomínky, bublaninu s hroznovým vínem. Třešně tady neseženu a bublanina s hroznovým vínem mi chutnala a doufám, že mému panu doktoru také. Tento týden v pátek jedu na CT hrudníku, zkontrolovat zda všechny sraženiny v mých orgánech jsou stále stejné... snad vše bude v pořádku. Na CT jsem tentokrát čekala dlouhých 9 měsíců. 
A taky pletu...šátek Oakenshield by Hana Paimen, bohužel jsem zjistila, že klubko Soft Donegalu mi nebude stačit. Ale už je objednáno a zítra už za mnou poletí....Tak pak šátek dopletu. 
Doufám, že v dnešní volný den máte stejně krásné počasí , jako máme zde. Od rána svítí slunce a na déšt to opravdu nevypadá... proto každý večer musím zalévat. 

Mějte se krásně a užívejte si dnešní den co nejlépe. 

čtvrtek 20. dubna 2017

Vzpomínky...

Mám takový pocit, že čím jsme starší, tím víc vzpomínáme na chvíle našeho dětství a mládí. Jsou chvíle, místa nebo třeba i vůně, nejen jídla, které nás vrátí o mnoho let zpět. Třeba k babičce do kuchyně, nebo k tetě na vesnici, doprostřed prázdnin... nebo Vánočních svátků.

Zuzka z blogu " Korálky dnů " těmto svým vzpomínkám založila nový , další blog :http://koralkydnu-vzpominky.blogspot.ie/, kde ve svých příspěvcích vzpomíná jak bývávalo, co jsme jedli jako děti a taky jaké hry jsme hráli. Určitě se na Zuzky blog podívejte, vrátí Vás třeba taky do těch chvil, kdy jste byli mladší, nebo ještě děti. 

A svým komentářem můžete zavzpomínat se Zuzkou, stejně jako já! Příjemné čtení a ještě lepší vzpomínání Vám přeji! Hezký zbytek týdne...snad se počasí umoudří a bude už opravdu to krásné slunečné jaro....

neděle 16. dubna 2017

Přání...

Přeji Vám všem krásné Velikonoční svátky!

U mne tak poskrovnu..jen dva mazance a dnes jsem upekla pár žloutkových věnečků z odpalovaného těsta. Je ošklivo, celý den poprchává a je chladno. Tak s Kesynkou a Chlapečkem budeme doma , v teple, já s jehlicema a pejsci pod dekou... 






Na stole mám ve váze oranžovo žluté tulipány a jinak jsem velikonoční výzdobu nedělala. Tady stejně nikdo nechodí hodovat, tak nebarvím ani vajíčka. Irské děti hledají čokoládová vejce venku na zahradách, mají je schované v trávě. Zítra ještě dopoledne udělám pár chlebíčků s vajíčkovou pomazánkou . Doufám , že si užíváte svátky jara co nejlépe! Děkuji Vám všem za milé komentáře!

čtvrtek 13. dubna 2017

Okolí bylinkové spirály

Tak už je hotová úprava okolí bylinkové spirály. Pampelišky už zabíraly dost velké plochy. Irské děti mi kamenama poškodily folii a ta začala propouštět vodu. Jinou nemám zatím, tak jsem vymyslela jiné řešení, s plastovou nádržkou, ale moc se mi to nelíbí. Takže musím najít jiné řešení. Mám radost z tůjky, že se tak pěkně chytla i z malinkého javoru, vypěstovaného ze semínka ještě dole v bytečku, před mým stěhováním sem. 
Práce to bylo dost, mulč budu muset opět koupit, protože se nějak rozložil přes zimu a většina zmizela.Přemýšlím  i o nějaké půdokryvné rostlince, stále zelené.

Tady už odplevelené okolí spirály, s novou nádržkou. Není to ono, že?

A takto jsem noc předtím vyfotila tzv. růžový úplněk. Normálně jsem sova, ale když je úplněk, nespím skoro vůbec. takový má na mne úplněk vliv.

Vám všem začíná čtyřdenní volno , spousta žen stráví spoustu času u plotny, vytvářením tradičních velikonočních dobrot. I já dnes zadělám na mazance. Přeji Vám všem krásné Velikonoce! Tady se dost ochladilo, už zase topím , včera dokonce i v krbu. Užijte si svátky jara jak nejlépe to půjde...s rodinou a přáteli!

pondělí 10. dubna 2017

Z víkendu....

Moje zahrada už potřebovala mou péči. protože mi není úplně dobře, tak jsem začala pomaloučku, v sobotu část a v neděli další část.. Zaplevelený záhon dal zabrat. Vyndala jsem cibulky narcisek odkvetlých a vyplela. Byla to fuška. Každé sklonění těla bolelo nejen v zádech ale i v hlavě. To ty nosní dutiny...
Ještě mne čeká před domkem bylinková spirála a hlavně její okolí ,plné pampelišek. To jsem si vloni myslela, že jsme s Renatou vše poctivě vytahali při rytí ven. Omyl... plevelu se v Irsku daří snad lépe než kytkám... A tak pomaloučku, polehoučku budu s ohledem na mé zdraví pokračovat.

Záhon byl pořádně zaplevelený a mokrá hlína... po neustálem dešti po celý zimní čas.

Po několika kbelících odneseného plevele pořád ještě není konec...

I záhon u zdi vypadal nepořádně.  Chlapeček chodí na jeho kameny dělat značky... 

Už upravený, vyndané cibulky narcisek, zbyly tenounké větvičky ibišků od Marušky, které doufám přežily zimu a obrostou.

Chlapeček mne neustále kontroloval, zda už si nejdu sednout... neměl kde ležet závisláček můj maličký.

To Kesynce je zahrádka fuk, hlavně aby bylo něco v miskách. Ty ona kontroluje několikrát za den.

Včera měli ve Freši otevřeno a tak jsem neodolala maceškám .

A na druhou stranu jsem vybrala tuto kytku, ani nevím co to je....

Včerejší podvečer, po dešti a před deštěm....tu oblohu jsem musela vyfotit.
Dnes možná pokračování v přední části. Jen musím nakoupit, dolů do města a snad vydrží počasí bez deště. přeji Vám všem krásný kratší týden, plný sluníčka a moc děkuji za Vaše komentáře k minulému příspěvku.

sobota 8. dubna 2017

Dovoz...

Byla jsem na týden doma v Lounech. Potěšit se s rodinou a zařídit nutné věci. Byl to náročný týden, protože jsem ho celý strávila prací. Fyzickou. Duševně náročnou. Balila jsem svůj byt a vzpomínky. Rozdávala, vyhazovala, prodávala, třídila milion papírů, složenek , černobílých fotek plných lidí, co ani neznám...Stěhovala.... moje minulost skončila v pár igelitových pytlích a v jedenácti bednách od banánů v domě u mladšího syna v jedné místnosti. 
Dovezla jsem si pár knížek, pár kousků oblečení, něco sladkostí české výroby, irskou vlnu Soft Donegal a zánět nosních dutin. Hned druhý den mne napadl nějaký virus. Takže mi věřte, bylo to opravdu náročné . Navíc ve čtvrtek , večer před odletem zpráva, že zde stávkují autobusy -a stávkují dodnes- a jestli mám odvoz z letiště do Virginie. Nakonec jsem sehnala odvoz, přijel pro mne irský soused, manžel irky, které jsem jako dárek pletla šatičky na křtiny pro holčičku. Za padesát euro mne odvezl domů. Tady mne čekal smutný a vyhublý Chlapeček , od mého odletu nejedl... začal, až když jsem se vrátila. Kesynka je jiná, jak jsem položila kufry, už dělala kolečka a chtěla odměnku...asi za to, že byla hodná a pěkně snědla vše, co se jí podalo....

A tak se léčím... dnes je venku nádherně, sedmnáct st. irské děti lítají venku skoro nahé, pro ně je to léto. A já s ATB musím počkat, až sluníčko trochu zaleze a pak se půjdu trochu porýpat v zahrádce. Zítra už má zase pršet.
Soft Donegal, v Irsku vyrobený, koupený v čr, dovezený zpět do Irska.

Chlapeček, můj závisláček, co jsem se vrátila z mého klína pomalu nesleze. A takhle vyčítavě kouká, když ho odložím na sedačku

Myslela jsem, že zázvor a med pomohou. No po třech krabicích kapesníků spotřebovaných a začínající bolesti pod očima jsem raději navštíla mého GP dr.Igoe. A tak mám ATB
A taky mám sklerozu...minulý příspěvek je na blogu dvakrát. To je tak, když zapomenete, že už jste foto a povídání již ukázaly v jiném příspěvku. Jsem se tomu zasmála a Vám se omlouvám ! Stane se...Krásný zbytek víkendu všem přeji!