pondělí 27. dubna 2015

Míša dort a radost i smutek....

Včera jsem pekla Míša dort pro Soninu k narozeninám. Trošku problém, protože irský tvaroh je řídký , i když dobrý, ale krém na Míša řezy z našeho tvarohu vypadá podstatně lépe. Víc jsem dělat nemohla, dopadl tak, jak vidíte na obrázku. Snad bude chutnat a bude z něj Sonina mít radost.
A mám také zase oba pejsky. Kesynku pokousala Eliška, navíc za měsíc co si ji vzala Gábina zpět, staršně stloustla a zešedivěla, musel to pro ni být stres asi, v tom plném domě lidí a zvířat, tak jsem řekla, aby mi ji zase přivezli. Chlapeček docela žárlí, protože měl pořád moji pozornost, ale ono se to srovná!
Takhle totiž trávil většinu času, když tu byl sám. A nebo na mém klíně. Nyní už jsou zase dva a tak je to trochu jiné. Kesynka je opravdu těžší než on, má skoro šest kilogramů a oba je na klíně nemohu držet, trpěly by moje nohy a můj krevní oběh.

Tak si to užívají, ten klídek tady... U nás se jinak docela ochladilo, už začíná skoro každý den pršet, chvílema vyleze sluníčko, ale fouká chladný vítr. prostě dubnové počasí. Těším se na květen a to nejen proto, že mi přiletí na návštěvu můj syn Luboš s jeho přítelem na celých sedm dní. Pořád v to doufám, protože mají kluci moji nyní velké trápení. Před dvěma týdny  jejich bulteriérka prodělala těžkou operaci a nyní jim veterinář sdělil smutnou zprávu, že Emča má akutní leukémii a umírá. Můj syn skoro nespí, špatně to snáší, ale rozhodnutí ji nechat odejít je na nich dvou. Moc na ně myslím a vím ,jak jim je! A jak je to těžké, Tvrdil jim, že sama nepřežije týden a je to již třetí. Včera jsem se synem mluvila skoro hodinu, brečel mi do telefonu, protože se nemohou rozhodnout oba stejně.Moc bych si přála aby se dohodli a Emču po deseti a půl letech nechali odejít ....

sobota 18. dubna 2015

Virginia bazar a svetr v praxi

Dnes se po dlouhých chladných měsících konal první bazar ve Virginii u kostela. Tak se se mnou podívejte... Měla jsem na sobě svetr , který jsem nakonec rozpárala od límce a předělala na kapuci a trochu prodloužila raglány. Padal mi totiž dolů a mne to rozčilovalo a taky přece jen mám ráda teplo!
Bylo slunečno, ale foukal docela studený vítr, proto i lidí nebylo tolik, jako obvykle.

Přijde mi, že všichni ,co prodávají seberou doma před bazarem, co jim přijde pod ruku.

Tady jsem Chlapečkovi koupila odčervovací tablety, bohužel doma zjistila ,že jen prázdnou krabičku za pět eur, s návodem. Tablety chyběly.
Takhle vypadal svetr před druhou úpravou.

A takto vypadá v reále. Mohl být užší, no, vím pro příště!!!

Tady ho mám na sobě rubovou stranou navrh. Dá se nosit z obou stran.

Takto vypadá s kapucí. Myslím, že je to lepší než velký límec. Ještě asi přišiji dopředu dřevěný velký knoflík. Až jej seženu!
na trhu jsem byla bez Chlapečka, poslední dobou se ode mne nehne ani na krok. Koupila si dřevěnou polici a lustr a tablety pro Chlapečka bez tablet. Pak došly baterky ve fotoaparátu. Telefon doma na stole. Takže příště Vám vyfotím i to, co se nabízí na bazaru u nás ve Virginii.

čtvrtek 9. dubna 2015

pátek 3. dubna 2015

Velikonoční....

hand made vejce. Jen dvě. A nakonec zůstávají doma, protože já i Chlapeček cestujeme zítra na vesnici k Irence. Hlídat jako loni, slepice ,labradora a kočku. Krákory už se domů(naštěstí pro mne) nevrací. Přeji Vám všem krásné Velikonoce, trochu víc sluníčka ! Krb to v domku Irenky jistí, topit budu jako o život, protože tady je snad větší zima nyní, než byla na Vánoce. Vítr, déšt a občas sníh s deštěm, mezi to vyjukne na tři minuty sluníčko, ale je hned pryč.



Fotoaparát i svetr z minulého příspěvku beru s sebou! A taky Renatu ze sociálního domku, aby hlídala dva dny slepičky ona, protože já jedu do nemocnice pro výsledky magnetické rezonance. Tak mne snad ve svetru vyfotí. Moc děkuji za Vaše skvělé komentáře, mám z nich vždy velkou radost! Mějte se krásně!

středa 1. dubna 2015

Svetr jako deka....








Další svetr, velký jako malá deka, pletený od spodu nahoru v odstínech šedé a ecru, s černým lemem, podle návrhu Doroty z blogu Swetrydoroty. Pletla jsem ho za vydatné pomoci Chlapečka(občas seděl u mne na klíně a svetr jsem pletla přes něj) dva týdny. Svetr je beze švů, dá se na něj v pohodě sednout do trávy a chytat jarní paprsky slunce. Teda, až nějaké budou! Tři dny čekám ,až skončí vichřice , déšt a sněžení, abych venku své dílo vyfotila.Ecru odstín je akryl, všechny šedé odstíny vlna s akrylem. Není těžký a dá se do něj krásně zabalit. A naučila jsem se na něm raglán a ještě plést rukávy a ostatní díly na jedné kruhové jehlici dohromady. A díky tomu, že nemá švy , se dá nosit na obě strany.Dorota plete tyto svetry proužkaté, třeba ze 13 odstínů barev. Já zvolila raději tento melír. Mám z něj radost a ještě nějaký svetr podle Doroty jistě zkusím. Pletla jsem jen podle jejího "kursiku" v polštině a fotek.