sobota 4. října 2014

Můj sen-dovolená v Provence...

Týden po napsání mého posledního příspěvku jsem měla zabalená zavazadla, Irenka také, v Bandolu se na mne těšila rodina mé nej přítelkyně z Ploskovic a také Zdenka Anýzovka. Jen mně zase bylo o dost hůř , opět horečky a v pondělí před odletem mi nějak přestala sloužit pravá noha. Ale Jitka s Irenkou mne přesvědčovaly, jak mi dovolená pomůže, že bych měla myslet positivně a že bude vše jistě v pořádku. 23.9. ráno v sedm hodin jsme tedy nastoupily do autobusu na letiště v Dublinu, ač jsem se cítila víc než mizerně. Během letu do NICE mi noha příšerně otekla, měla jsem pocit ,že ji nemám, za Irenou jsem se statečně vláčela s mým malým kufříkem, zlitá studeným potem na všech částech mého těla. Přesto jsme cestu zvládly a já konečně poznala Anýzovku. Setkání to bylo velmi příjemné. Jen mé noční povídání s nej přítelkyní bylo zamítnuto poté, co viděli, jak vypadám a jak mi je. Apartmán byl moc pěkný, ten jsem ještě stihla nafotit i s fíkovým koláčem, který nám Zdenka upekla na přivítanou.
V noci jsem nespala. Měla bolesti, horečku. Ráno mi bylo trošku lépe a moji známí se rozhodli odjet až odpoledne a vzít nás na výlet. Do vesničky De Azur, ze třináctého století. Mne však vesnice již vůbec nezajímala, každý krok byl pro mne utrpení, můj obličej měl přes namalovaný makeup barvu křídy. Posadila jsem se u prvního obchůdku venku na židli a čekala,až se mí milí vrátí z výpravy po vesnici. Po obědě v útulné restauraci nás rodina ještě odvezla na nákup s tím, že si pak u nás připraví svačinu na cestu a odjedou domů. V obchodním centru se mi ale již udělalo velmi zle. Moji přátelé mne přesvědčili, abych zavolala Zdence a ta mi domluvila schůzku u lékaře v Bandolu, který mluvil anglicky. Sekretářka lékaře Anýzovce volala zpět, že jsem objednaná na 6,45 večer. Pak však lékař, který se mezitím informoval, co mi je, rozhodl, že musím okamžitě do nemocnice. Sbalila jsem nejnutnější hygienu a noční košili a vydali jsme se na cestu do nemocnice v Toulon. V první nemocnici nás nepřijali a poslali do další, která byla specializovaná na Vascular medicine. Přes všechny problémy s mou EU zdravotní kartou-4 roky propadlou-moje obrovská hloupost ji nezkontrolovat před cestou- mne přijali v nemocnici St Musse v Toulon. Měla jsem zimnici, horečku 40, tlak 90 na 46 a diagnoza- tromboza. Ta se potvrdila druhý den na ultrazvukovém vyšetření. Tromboza břišní tepny. Proto mi přetala fungovat noha, podle vynikajícího francouzského Dr.Giauffiera jsem tuto trombozu měla již několik týdnů a měla obrovské štěstí. Rozběhl se kolotoč péče, vyšetření, krevních testů ,CT, znovu sono, gynekologické vyšetření, kapačky, ATB, injekce do břicha na ředění krve, genetické vyšetření krve atd.Potvrdilo se mimo jiné i to, že jsem neměla žádný zápal plic ani cystu v ledvinách. jsem zvědavá, co na to bude říkat primář Out patient Department, až tam půjdu 23. 10. na kontrolu. Jestli tam vůbec půjdu...přemýšlím, že ne!
Děkuji osudu, že jsem do Francie odletěla a dostala tak veškerou péči, kterou mi mohli tamní lékaři poskytnout. Děkuji mé nej kamarádce, že se mnou zůstali a i dál mi denně z cesty zpět telefonovali a podporovali.Také Ireně za to, že díky tomu, co se mi stalo, zůstala v Bandol sama ,za její péči a starost o mne a její návštěvy za mnou v nemocnici . Dr. Giauffierovi za záchranu života a Zdence za všechno, co pro mne udělala a jak se k mé situaci postavila skvěle.Také mému synovi Lubošovi, který přes strach o mne studoval po práci všechny zákony o Health care v EU a úmluvy atd a denně mi telefonoval a podporoval. Jsem zpět, čeká mne spousta dalších vyšetření, které musím absolvovat do šesti týdnů, aby se odstranila příčina tipu této trombozy. Doufám, že do Provence se snad ještě někdy vrátím a můj sen se splní.

Nice, po příjezdu vlakem z Bandol, čekání na autobus na letiště a v duši strach z letu. Ale protože mi bylo o mnoho lépe než před týdnem, věděla jsem, že to zvládnu. Tady jsem si půjčila francouzskou hůl a snažím se chodit. Nejde to, bolí to, možná se nervy v noze obnoví do třech měsíců. Budu pro to dělat vše, co mohu.
Děkuji i těm z Vás co věděly, myslely na mne a posílaly energii sms. Moc si toho všeho vážím, ale nejvíc toho, že žiji !

17 komentářů:

  1. Marci, mam husí kůži z toho co tady čtu. Ale měla jsi obrovské štěstí a moc držím palce ať je to každý den lepší a lepší. Myslím na tebe a k doktorům v Irsku raději nechoď - neuvěřitelné. Věrka

    OdpovědětVymazat
  2. Marcelo to snad ani neni mozne co jsi prozila ,jsem moc rada ze to dopadlo dobre i kdyz te ceka jeste mnoho vysetreni a cesta k vyleceni je asi take jeste dlouha.Jsem opravdu pro tebe moc rada ze jsi mela velkou podporu od dobrych pratel.Drzim palce aby jsi se uzdravila co nejdrive.Ella.

    OdpovědětVymazat
  3. Ked som zacala citat to o nohe a spomenula som si, ze si posala o nejakych zapaloch bolo mi vsetko jasne- tromboza jak vysita. A este brusna aorta, mala si stastie ze si to vobec prezila. Teraz iba brat injekcie na riedenie krvi a o trochu neskor vela bicyklovat ako rehabilitacia... Drz sa, to sa da vyliecit ibaze to velmi dlho trva

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Marci, já čekala krásné fotky z dovolené a zatím tohle.... Je neuvěřitelné, čím sis prošla a to tady nadáváme na naše zdravotnictví. Šílené, doufám, že už Ti bude jen lépe a lépe a že máš už na hodně dlouh vybráno. Drž se!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Váš blog sledujem potichu už dlhšie a aj keď viem od mojich známych, ako funguje zdravotníctvo či v Anglicku alebo aj v Taliansku, naozaj som pri čítaní vášho predošlého článku neverila vlastným očiam, že to všetko je naozaj možné v jednej vyspelej krajine. Súhlasím s tými, ktorí napísali, že si nakoniec tú našu zdravotnú starostlivosť asi budeme musieť viac vážiť. V minulých dňoch som si na vás častejšie spomenula a čakala som na ďalší článok o dovolenke. No to, čo som sa pred chvíľou dočítala, som naozaj nečakala. Naozaj ste mali velikánske šťastie, že to skončilo tak, ako skončilo. Držím palce, aby ste sa z toho čo najskôr dostali, aj keď to bude trvať určite dlhší čas. Podľa mňa ste silná ženská, lebo nejaká bábovka sa vo vašom veku nevydá na tú cestu životom, na ktorú ste sa vydali, keď ste odcestovali do Írska.

    OdpovědětVymazat
  6. Paaaanečku Marcelko, ledva chytam dych...čo si si musela prežiť. Aj ja som čakala s natešením na krásne fotky z dovolenky a Ty takto :-(( Takže sa len drž Marcelko draha, želam Ti skore uzdravenie, najhoršie maš za sebou. Prekvapila si ma že aj tam sú lekári nevšímavi k pacientom a nezodpovední :-( Veď to je zázrak že si sa tam dostala a prežila aaach...moja zlata budem na teba častejšie myslieť a posielam ti veeeeľa energie. Ahooooj, cmuk.

    OdpovědětVymazat
  7. Marcelko - to byla dovolená - přečetla jsem tu tvoji zdravotní patálii jedním dechem- hlavní je , že je ti už fajn ♥

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj
    No to mě úplně mrazí.Ale mohu ti říci,že i já jsem měla trombózu na LD končetině a pak následně oboustranou plicní embolii,Nikdo mě nevěřil,špatně se mě dýchalo,při námaze mě modraly rty.No hrůza..................je to již 10let.
    Chce to čas a bude to zase dobré.
    Hezkou neděli Marťula

    OdpovědětVymazat
  9. Marcelinko,
    i já jsem moc ráda, že jsem tě osobně poznala, i když pravda, na milionkrát bych tě raději poznala za jiných okolností... Ač mě nesmírně mrzí, že vysněnou provensálskou dovolenou si strávila v nemocnici, na druhou stranu jsem opravdu ráda, že jsi tady byla, protože po příletu z Irska si to měla za pět minut dvanáct na životním ciferníku :-O
    Osud tomu chtěl, že sis do Provence místo dovolené přijela pro život, příště si pojedeš pro svůj provensálský sen <3
    Opatruj se, teď už bude jenom lépe!
    Boštěkuju,
    Z.
    PS: a za rok tě čekám pod olivovníkem se slíbenou růžovkou ;-)

    OdpovědětVymazat
  10. Teda, tomu se říká štěstí v neštěstí! :-O
    Hodně lidí může prohlásit, že jim návštěva Provence vrátila chuť do života. Ale že jim Provence život vyloženě zachránila? To už může říct málokdo! ;-)
    Jsem ráda, že to nakonec dobře dopadlo a přeju, ať je už jenom líp, Marci! :-*
    Bebe

    OdpovědětVymazat
  11. Marcelko, co ještě napsat, asi vše řekly dámy přede mnou! Takový zážitek z Provence má asi málo kdo - kdo může říct, že mu Provence zachránila život!
    Tu injekci na ředění (i když je kdoví jak nepříjemná) doporučuji na každý budoucí let! Dej se pořádně do pořádku, myslím na tebe!
    Posílám pozdravy, Helena

    OdpovědětVymazat
  12. Marcelko úplně jsi mi vyrazila dech. A odjezd na dovolenou bylo to nejlepší co se Ti mohlo přihodit. Příště si Provence užiješ s plnou parádou. Hodně odpočívej ať jsi brzy v plné parádě. Držím palečky ať se Tvůj zdravotní stav zlepší a cítíš se den ode dne lépe. Měj se moc a moc krásně. Lenka

    OdpovědětVymazat
  13. Marcelko, až mi běhá mráz po zádech, když čtu o Tvé " dovolené ". Až se uzdravíš, určitě se do Provance podíváš. Držím palce, ať je to co nejdříve. M.

    OdpovědětVymazat
  14. nedobrovolné poznání provence i z jiné stránky a ještě pozitivní pocit z přístupu lékařů je určitě fajn, ale příště si tam zajeď na památky, přírodu a setkání ;)
    drž se a brzké uzdravení

    OdpovědětVymazat
  15. Marcelko,
    strašně dlouho jsem u tebe nebyla a teď čtu tohle !
    Do Provence se určitě ještě někdy podíváš !
    Hlavně, že žiješ!
    Opatruj se a dej se brzy do pořádku, nic než zdraví není důležitější!

    OdpovědětVymazat
  16. Marcelo, konecne jsem se dostala na tvuj blog a ted se nestacim divit.... O zdravotnictvi si moc velke iluze nedelam (at uz v jakekoliv zemi), ale toto clovek taky neceka! Myslim, ze se celkove da rict, ze mas stesti, ze jsi to vubec prezila. Nevim jake jsou zakony u vas, ale tohle je podle me na zalobu. Preji ti brzke zotaveni, pokud mozno bez nasledku a budu se tesit na tve, doufejme zase optimisticke clanky! Hezke dny, Katerina

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš čas věnovaný mému psaní a za milá slůvka, ale i ta kritická,protože mne posouvají dál!