Háčkování pro kočky...

Moc Vás zdravím z upršeného Irska. Dnes leje od noci, docela vydatně. Ale moji chráněnci to nevnímají a užívají si každé minuty. Kotátka jsou hodně hravá a začala lézt po všech drátech, stolkách, mají na svědomí i krásnou sklenici na víno, skokem na stolek. Přemýšlela jsem jak je unavit...

Uháčkovala jsem kolečko na šnůrce a hrajeme si. A unavená jsem málem já, protože to vydrží i hodinu!

Kavky se mne nebojí, hurá! Dál si lítají pro svůj příděl z konzervy. Jsou tak drzé, že vletí dovnitř, z konzervy sundají alobal a už v kuchyni ochutnají.

Tady jsou obě , když mají dost, ještě si čechrají na střeše peří, než zase odletí. Na to čeká nejstarší kočka a jde hned střechu zkontrolovat, zda tam něco nezbylo!

Pak si jde spokojeně lehnout na paničky křeslo s teplou moherovou dekou.

A i tohle mrně přemýšlí, jak se dostat na stříšku, protože je tam jistě něco zajímavého, když tam leze ta starší kočka!

Slepice jsou v pořádku,statečně snášejí vajíčka nejen do kurníku, ale i vedle k sousedovi do zahrady. Leze se tam přes takovou zídku z kamenů a při návratu zpět- bez vajec, kam je zanášejí jsem nenašla, mi jeden kámen spadl na nohu. Druhý prst za palcem mám modrofialový a pajdám. Ze mne horolezec teda jistě nikdy nebude!

Včera jsem také uklidila celý domek, vyluxovala všech šest místností a vytřela, zalila všechny kytky v domě a že jich tu Irenka má, Ary zatím čekal před dveřmi, až ho pustím zpět. Pak jsem nanosila dříví, abych mohla zatopit v krbu. Krb ohřívá i vodu na koupání a radiátory. Večer je to docela příjemné, posedět v teple, když jsme se s Arym z procházky vrátili celí mokří.

Miluji světlo a teplo krbu, moc mne mrzí , že v mém mini apartmánu ve Virginii krb nemám.

A takhle večer spí obě kotata....

A taky Ary. Já si nalila sklenku vína, ale nevypila . Větší kotě se vzbudilo a chtělo se přes stolek podívat na plápolající plameny v krbu. Tak jsem posbírala střepy, znova vytřela podlahu, šla s Arym na poslední procházku a padla do postele. Ary mne totiž budí před sedmou hodinou ranní . Upřeně se na mne dívá a skáče radostí, jak sundám nohy z postele. A tak si tady žijeme! Krásný víkend Vám všem!

Pozdrav vesničanky

Moji další známí, letěli dnes dopoledne navštívit Opavsko a Havířov , skanzen v Rožnově ,ale hlavně rodinu. Irena pochází původem z Litvy a tak je na naši zemi a rodiště jejího Vládi moc zvědavá. A mne poprosili, zda bych se vzhledem k mé lásce ke zvířatům všeho druhu, nepostarala na vesnici Crossakiell o domek , zahradu a jejich svěřence. Zvu Vás se kouknout, co budu hlídat a opečovávat příštích sedm dní.

Tohle kotě k nim přišlo samo na zahradu. Nemocné, zablešené, hladové. Ujali se ho, odvezli k veterinářce, vyfasovali ATB, kotě nechali oočkovat ,zaplatili 40 euro a z veteriny jeli k recyklačním kontejnérům, vyvézt plechovky a plasty. Přijeli ke mně na dvůr, celí smutní, že se kotě hluku leklo a asi jim uteklo okýnkem a již ho nenašli. uvařila jsem jim kávu a říkala Irence: " Nezalezlo někde v autě?" Irena si klekla a začala se v autě dívat pod sedačky. za chvíli celá rozesmátá vytáhla kotě schované pod přední sedačkou. Tak to je první nalezenec.Vlastně ne první...však uvidíte!

Tohle, daleko menší kotě, asi jako dětská ručička donesli Irové Vládovi v krabici se slovy, že jeho matka zemřela. První dny ho krmili tak, že ho nechali sát roh na kapesníku, namočený do mléka. Tak bylo maličké. Je maličké ještě nyní, říká se mu Mimi. Druhý nalezenec.

Kavky. byly tři, maličké, vypadlé z hnízda. Irena s Vládou jim udělaly hnízdo v plastovém kbelíku a jejich věčně otevřené zobáčky zásobili každou hodinu konzervou pro štěnata. Když kavky povyrostly, začaly lítat po okolí. Tehdy se jedna domů už nevrátila. Na tuhle stříšku se však třikrát denně ty dvě vrací na další příděl konzervy. Pokud jsou Vláda s irenou doma, sednou si na okenní parapet a krákaj. Občas vletí dovnitř , dveřmi do kuchyně, které vedou hned na dvorek , sednou si komukoliv na rameno a uleví si. Proto jim začali říkat "Sráči". Dnes jsem šla s Arym na procházku a oni seděli na kostele s ostaníma kavkama, divokýma. Jak mne uviděly, slétly dolů a jedna mi sedla na hlavu, druhá na rameno. pak zas odlétli. před chvílí si byly pro příděl na stříšce. Snad se neztratí, než se oni vrátí domů. Když dorazila Irena s Vládou na letiště v Dublinu, už mi volala, co krákory, jestli za mnou už byly. Na netu jsme spolu našly, že takto ochočenou, na půl divokou kavku měla jedna rodina patnáct let!

Vzadu u zahrady je louka, na ní další mí svěřenci. Slepice, kohout a kuřata. Ti když jsou hladoví, vracej se ke dvířkám k jejich kurníku. Sypu dvakrát denně zrní a taky takové granulky, pro slepice. Slepice nejsou nalezenci, po pár kusech jsou koupené na farmářském trhu. A mladé vyseděla jedna z nich. těch je deset!

A tohle je první nalezenec. Ten běhal po naší Virginii, až se dostal k domu, kde bydlí Gábina. jenže ačkoliv to bylo dětem moc líto, ta má doma Chlapečka a Kesynu, tři kočky, Ary tam nemohl zůstat. protože Vláda měl doma také labradora, rád se ho ujal. Ary je čistotný, když potřebuje "ven", jdeme na louku za vesnici. Tam mu házím půl hodiny balonek, udělá co potřebuje a jdeme domů. takhle tak pětkrát za den a poprvé v šest ráno. je tak zvyklý.

Pokud nebude pršet , budu také zalévat Irenčinu krásnou zahradu, díky ní ji mám i já ,u mne na dvorku. První kytky pro můj záhonek jsem dostala od ní.

Rajčata ve skleníku budu zalévat každý večer, protože mají stříšku. Ještě na louce kde jsou slepice, je zeleninová zahrádka, kde je špenát, bylinky, hrášek, cukety, červená řepa, kopr, cibule, mrkev a byl tam i česnek, ale ten se již suší. Chtěla jsem vyfotit, ale došly mi baterky. Tak příště. Mějte se moc hezky, já jdu s Arym na louku. Už tu do mne strká čumákem.

A je TO ! aneb já jako Pat a Mat...

Již delší dobu si řezník pode mnou stěžoval, že když se sprchuji, dole v místnosti za jeho obchodem, mu kape na hlavu. Poprvé to bylo někdy vloni v listopadu. Pak dlouho nic, ale poslední dva měsíce, na mne ráno při mém sprchování vždy zvonil a nadával. Navíc poprvé jsem vůbec netušila, co vlastně chce, protože slovíčko, které použil při vzteklém výjevu, mi překladač přeložil  : lízat. Vůbec jsem nechápala , cože mu líže jeho strop, než jsem vzala rozum do hrsti a došlo mi, částečně s pomocí tří slovníků, že mu tedy asi teče, kape na hlavu. Poté jsem někokrát, už ani nevím kolikrát, nechávala na pevné lince a záznamníku majitelce vzkaz, že tedy v mé koupelničce není vše tak, jak má být. Minulý týden , když si pronajali lidé dole obchod pod sousedem, také jim kapalo na hlavu, ale šikovný soused, který se nedočkal irské pomoci majitele, si silikon opravil ve sprše sám. Asi za dva dny dorazil syn majitelky, v ruce silikon a s radostí že nemusí nic , rychle odcházel. Ale já mu tedy o ten silikon řekla, s tím, že se pokusím silikon opravit sama. Nastudováno na Googlu a dnes spácháno. Syn majitelky se nedivil, ještě si ze mne dělal legraci, že se pak týden nebudu sprchovat, že to musí zaschnout. tak doufám, že to není pravda.

Silkon, půjčená pistole od Soni. Ostrý nůž, příborový nůž, české Savo na odmaštění a jdu na to. Jsem Pat a nebo Mat?

Po třech hodinách těžce sundaný silikon, to modré jsou kousky koberce, který mám pod umyvadlem. Puchýř na ukazováku od nože, zlomené dva nehty, křeč v nohách.

Silikon sundaný v obou rozích sprchové vaničky, velké 80krát 80. Jistě chápete, jaký to byl výkon se tam nacpat vkleče, když při normálním sprchování ve stoje musím s mou postavou stát pomalu v pozoru!

Připravená mistička s hustou jarovou vodou,(rada od Googlu) plochy odmaštěné savem a octem, usušené a jdu na TO!

To je špatná fotka, já vím, ale kdybyste chtěli vědět, je to nově položený průhledný silikon, okolo celé sprchové vany a také v obou rozích vevnitř.

No tyhle fotky na chlubení moc nejsou, ale já mám radost. Už jsem dole Michaelovi oznámila, že by mohl sledovat zítra atd. stav svého stropu, jelikož jsem měnila silikon. "Are you sure, Marci,  did you self repair shower???" jeho udivené zvolání a otáčení lidí v obchodě na mou maličkost, mne nadmulo pýchou. No... uvidím zítra jestli na mne bude zase zvonit.

Tak a já jdu někam zjistit, jak uchovat ten silikon, když je vevnitř uřízlá ta tuba , čerstvý, kdybych náhodou ještě musela zítra něco doopravit. A taky jsem začala přemýšlet, jestli koupelnu rovnou i nevymalovat...když už jsem v ráži! Mějte se líp, než Pat a Mat v Irsku!

Nedělní...

Když čtu, jaká vedra Vás tam u nás postihla, docela Vám závidím. Dnes v noci v Irsku vydatně pršelo, nyní je šestnáct st. a pod mrakem. V Corku déšt způsobil dokonce záplavy. A můj top je hotový.

Mám od včera na hlídání opět Kesynku s Chlapečkem, ale moc se jim ven nechce, v tom vlhku. Ani do lesa dnes nemůžeme, po tom dešti tam bude plno bláta.

A ukáži Vám nové kytky, jak zase bují plevel okolo a také, jak je některá činnost v Irsku marná. Dole pod schody si Ir z Ballyjemdufu pronajal obchod a otevřel během tohoto týdne pánské kadeřnictví. Pytle s odpadky jsou tam odložené celý týden. Jsem zvědavá, zda pytle i bedny někdy zmizí. 

A další novinka. Soused si pořídil nový sporák, ten samý, co mám v apartmánu i já a je jistě hodně starý, když jej majitel vynášel ven , já si tak říkala v duchu:" kampak ho asi odnesou?" Zde je odpověd:

Tak si myslím, že je práce má i souseda marná. Toto "zátiší" podle mých zkušenností s Iry jistě hned tak ze dvorku nezmizí.

Přesto jsem ale pořídila nové květiny do květináčů. Rozsadila jsem je a část dala i do záhonku. Láhev s vodou v záhonku má zabránit kočičímu hrabání. Nevypadá to hezky, ale v tomto záhonu kočky opravdu přestaly hrabat.

Ve staré budově na dvoře, kam irská majitelka leta odkládala vše nepotřebné, jsme se sousedem našly i tyto dřevěné staré židle bez sedadel. Až mi zbydou zase nějaké koruny navíc, koupím barvu a zkusím je nějak natřít. Soused slíbil, že se pokusí udělat nějaká sedadla. A další práce, zemina koupená na mé kytky doma, potřebují přesadit.

A takhle to vypadá v Corku po včerejším vydatném dešti. Cork je naštěstí od Virginie hodně daleko, ale máte díky tomuto fotu představu o irském létu. Krásný zbytek neděle Vám všem přeji a užívejte si slunce, i třeba ve stínu stromů, co já bych za nějaké sluneční paprsky dala!

Sobotní....

Dnes , stejně jako skoro celý týden v Irsku prší. Zahrádku tedy nemusím zalévat. Ale tu Vám i s kameny ukáži příště. Protože se chystám na dovolenou,  až poslední týden v září, ale do krásné slunné Provence, tak se na ni musím připravit. A to hlavně doplnit mezery v mém šatníku, protože tady moc letního oblečení neunosím.

Z příze Smothie DK, podobné Elian Nicky se klube tílko

Začala jsem tílko háčkovat včera večer. Ze čtverců. Zrovna jsem začala ten poloviční trojúhelník a již dvakrát párala. Snad na to přijdu, jak ho spáchat.

Drops Lace

Nutně jsem si potřebovala odpočinout od šátku, háčkovaného z Drops Lace. Mám totiž nové Espadrilles tyrkys  a potřebovala jsem nějaký doplněk v tyrkysové barvě. Tento šátek jsem viděla u Vevky, z Vlněných sester, podle které jsem již háčkovala šátek Citron. Vlny už zbývá malinké klubíčko, ale ta slabá krajková příze vůbec nepřibývá. Hned jak dodělám top, vrhnu se zpět na šátek.

Dnes mi přijde návštěva, tak jsem rychle musela upéct tyčinky k vínu. Teda první jsem pekla včera, ale návštěva to pak přeložila na dnešek a já naštěstí včera kus těsta schovala do lednice. Tyčinky jsem při háčkování totiž snědla já, ani jsem je nestihla vyfotit. Jsou z tvarohového těsta, na ně je nastrouhaný francouzký sýr "French Gruyére" a přes něj jsem nasypala sezamové semínko a vmáčkla jakoby do těsta.

Recept na tvarohové tyčinky

• 290 gr hladké mouky
• 250 gr tvarohu (když ho tu neseženu dávám i cotagge)
• 250 gr másla (tady je slané máslo, tak těsto nesolím)
• 1,5 lžičky soli
• drcený kmín, nebo bylinky podle své chuti 
• sýr na posypání
 

Tyčinky sýrem sypat nemusíte, jsou výborné i bez něj. Pečeme asi deset ,dvanáct minut na 160 až 170 st.

Má stoletá trouba občas zlobí, připaluje, tak já dávám na méně st. 

Mějte se krásně , příjemnou neděli Vám všem přeji a dětem lepší počasí, když mají prázdniny!

Taška ode mne i s podšívkou

Slíbila jsem Vám ukázat, jak dopadla nakonec má taška poslaná Aničce do Prahy, která po dohodě se mnou si sama do tašky šila podšívku. Já nemám stroj a podšívku bych šila v ruce, proto jsme se takto dohodly. Anička požádala svou neteř, aby mi poslala fotografie, ale ta na to neměla čas a fotogarfie hotové tašky dorazily dnes ke mně i k Jance, která výzvu pořádala. Taška je nakonec radou dětí a vnoučat schválená, Anička mi napsala, že ji její rada musí schválit a já mám radost,  že s podšívkou vypadá ještě lépe a ucha ode mne zůstala na svém místě! Aničko, díky za spolupráci a omluva za to, že jsi musela na tašce ode mne ještě sama pracovat.

To opravdu není lečo, ale RATATOUILLE

Dnes jsem si chtěla uvařit něco jiného, co jsem ještě nejedla. A napadlo mne, že si udělám Ratatouille podle Anýzovky Cikádové. Suroviny jsem měla některé doma a některé šla dokoupit.

Na RATATOUILLE podle Anýzovky potřebujete olivový olej, sůl, cukr a zeleninu. Rajčata, papriky, cuketky,lilek, cibuli a česnek a thymián. 

Rajčata spařit a oloupat, všechnu zeleninu pokrájet na kostičky. Na olivovém oleji podusit cibuli, ne do zlatova, přidat drcený česnek. Zvlášt na třech lžících olivového oleje podusit nejprve papriku, potom lilek s cuketkama, asi osm minut a vše přidat do hrnce k cibuli a česneku, postupně, jak budeme zeleninu dusit. Papriku asi tři minutky , lilek a cuketky asi osm minut. Nakonec do hrnce přidáme oloupaná pokrájená rajčata, trošku pocukrujeme, osolíme podle chuti, přidáme snítku thymiánu. Dusíme pod pokličkou půl hodiny. Zelenina se dusí ve vlastní štávě, po půl hodině dušení poklici sundáme a necháme štávu zredukovat a jakoby zespoda zeleninu přichytit ke dnu hrnce. Ne spálit! Originál recept najdete zde:http://anyzovka-v-zemi-cikad.blogspot.ie/search/label/Recepty  Už se těším, až bude zelenina hotová. Nejlepší je druhý den po rozležení v lednici se sklenkou Rosé a krajícem chleba. Nebo jako příloha ke grilovaným kotletám. Tak to doporučuje Anýzovka. Tak kdo zkusí ratatouille jako já ?

Dvorek podruhé....irské DIY !

Dnes Vás opět vezmu na dvorek. Už mám zasazené kytičky, některé jsem dovezla z víkendové návštěvy u známých v Crossakielu a zbylé dokoupila včera zde v obchodě Brady's shop. Mám begonie, afrikány-Marigold, pak nějaká modrá kvítka co mají název Ageratum a ještě nějaké, jejichž název ani neznám. Poprosila jsem souseda o vytvoření truhlíku dole pod schody a vešlo se do něj 350 litrů půdy ,koupené v Aldi. Jen mne mrzí, že v noci záhonky navštěvují kočky, ty mé, co krmím asi také a hlínu mi vyhrabávají ven. Takže každé ráno vezmu láhve  s vodou a lopatku a smetáček a jdu zalívat a zametat. 

Ze starého šuplíku jsem udělala květináč, do dna jsou navrtané dírky a na dno položená děrovaná folie, aby mohla voda a vlhkost odtékat. Dvě prkénka zespodu dna jsou přibitá hřebíčky, aby byl pod dnem kousek volného prostoru.

Foceno po zasazení kytiček, už se těším, až se začnou rozrůstat

Truhlík pod zídkou, pod scody, kde byli irové zvyklí odkládat spoustu nepotřebného. na zídku mám nasbírané kameny, abych schovala nevzhledný vršek zídky.

A protože měli v Aldi mimo země do truhlíků i třešně, poprvé, co jsem zde, musela jsem upéct bublaninu. Hotovou jsem ani nestihla vyfotit, já tři kousky a ostatní jsem rozdala. Těsto nebylo na klasickou bublaninu, ale ze šlehačky velmi rychlé a dobré.

Recept na šlehačkovou bublaninu: Do mísy vylejeme kelímek šlehačky ke šlehání a rozklepneme tři vejce. Rozšleháme metličkou, přidáme 250 gr pískového cukru a 300 gr hladké mouky se lžičkou prášku do pečiva. Promícháme ,vylejeme na vymazaný a vysypaný plech a pečeme  na 160st, nebo podle svého uvážení a vlastní trouby. Dá se posypat jahodami, rybízem , rebarborou a nebo část smíchat s kakaem a péct v bábovkové formě. Je rychlá, vláčná po upečení a moc dobrá. Mějte se krásně letně!