Mezinárodní den žen

Krásný Mezinárodní den žen Vám všem přeji, budte zdravé a štastné!

Ohlédnutí vánoční....

Za mé blogové prázdniny může z části špatně fungující internet v době Vánoční a také návštěva, která doletěla 22.prosince a odletěla včera. Moje kamarádka s manželem, se kterýma se znám víc jak 35 let, přiletěla se mnou strávit tento čas a oslavit mé narozeniny.Počasí bohužel výletům moc nepřálo, protože většinu času, co zde byli, pršelo a foukal hodně studený vichr. Ale oni si přijeli hlavně odpočinout a strávit ten čas se mnou, tak jim to ani moc nevadilo. Ale byli jsme v Trimu  a v Droghedě, to Vám ukáži v dalších příspěvcích. Chtěli jsme jeden den strávit i v Dublinu, ale vždy když už jsme byli nachystaní, spustil takový déšt, že jsme to vzdali. Pepíček mi v domečku spoustu věcí opravil, utěsnil okna, přidělal světlo pod linku, odvzdušnil topení a ještě jsem nakoupila materiál a postavil mi na dvorek boudu na dřevo a mé zahradní náčiní. Jen musel vše řezat a šroubovat v kuchyni, protože se to venku nedalo, za chvíli by byl mokrý a zmrzlý až na kost.Topili jsme v krbu, dívali se na fotky z jejich výletu poznávacího do Austrálie, hráli karty a kostky, chvílema četli a hodně jsme vařili a jedli...Myslím , že i přes špatné počasí se jim u mne líbilo. O Jitce a Pepíkovi jsem se zminovala i v příspěvku z Francie, kde na mne tehdy čekali a byli to oni, kdo mne tam odvezl do nemocnice, když jsem tam zkolabovala s trombozou. Z tohoto výletu znají i Irenku, ona je byla v létě navštívit v Ploskovicích, tak jsme v Trimu byli na výletě s nima a jejich návštěvou ze Slovenska a společně strávili i Silvestra. 

Přípravy na večeři

Já s natáčkama , Jitka už něco kuchtí.

Sehnala jsem i kapra, byla tedy rybí polévka, bramborový salát, řízky kuřecí a vepřové,obalované v kukuřičné strouhance, kapr na másle pečený v troubě, předkrm šunkové rolky s pomazánkou z tvarohu. 

Charliček vše sledoval a ty vůně ho nenechali v klidu.

Od stolu se nemá vstávat po dobu večeře, proto vypůjčený kempinkový stoleček.

Den před příletem jsem stihla dotapetovat hostinský pokojík. Jitku s Pepíkem okouzlila francouzská deka, tak si ji tu koupili a vezli domů. Moc dobře se jim u mne spalo,plánované vstávání v sedm jako doma, se jim nepovedlo ani jednou. Jen v den odletu a to jsme vstávali v půl šesté ráno.

Vánoční výzdoba

Pepíček celou dobu každý den servíroval vánoční cukroví. Ač chtěli držet dietu, všech dvanáct druhů cukroví se skoro snědlo! Měla jsem radost, že jim chutnalo a Jitka si vezla domů i recepty.

 s

Charlíka jsme hlídali tři a tak jsme ho naučili chodit ze schodů dolů a taky čurat a kakat venku. Včera po jejich odletu byl moc smutný a stále Pepíčka s Jitou hledal a škrábal na jejich dveře u pokoje. Nemohl pochopit, že tu už nejsou.

Jitka v mé kuchyni byla jako doma.

Narozeninová, moje!

Plastový box byl plný a ještě tři krabice další byly za oknem. 

Další narozeninová kytice. 

Foto ze Silvestra, foceno ve dvě hodiny v noci.

Omlouvám se Vám všem za svoji nepřítomnost zde, na mnohé z Vás jsem myslela a v duchu poslala přání krásných Vánoc. Prostírání od Marušky Králové se návštěvě moc líbilo a štědrovečerní tabule byla i díky němu moc pěkná. Děkuji Maruško ještě jednou za hezký dárek! Doufám, že jste měli všichni pohodové Vánoce, já si příspěvky v klidu přečtu až nyní. 

Přeji Vám do tohoto Nového roku všem jen to nejlepší, hlavně  abychom byli všichni zdraví a těším se na každé virtuální setkání a děkuji za návštěvy mého blogu a milé komentáře!

Květinový....

Koupila jsem si na stůl a do vázy do pokoje , žlutou jako slunce, když tu od víkendu každý den několikrát prší.

A taky jsem nemohla minout Lidl bez nákupu dalších kytiček do zahrady. Ta ve vysoké krabici se prý u nás jmenuje černooká Zuzka , další je klematis.

A u dveří lezou ven malinké rostlinky, macešky a astry.

Dnes by měla moje maminka Nataša svátek. Zemřela před tolika lety ,v roce 1984, když jí bylo 50 let.
Moc na ni dnes myslím a vzpomínám a svíčka hoří. A tam nahoru se vzpomínkou posílám i kytičku

Chlapeček a Kesynka jsou v pořádku a pořád za mnou, se mnou, u mne...prostě klíštátka !

A mám smotáno Soft Donegal, který za mnou doletěl ,abych mohla pokračovat v pletení šátku. Už jen asi 37 hodně dlouhých řad a bude hotovo.

A taky pletu dárek....ale o tom až zase příště !

A dnes mi doletěl dárek k svátku, který jsem měla v dubnu. Moc děkuji dárkyni  Zuzance, pro mne dárek nad dárky, jako z pohádky ! Jehlice mají o 360 st dokola se otáčící lanko a protože už mám takové dřevěné z pletařské show z Dublinu, vím že s tímto lankem plete úžasně. Moc se těším až vyzkouším tyhle nové Knit Pro Royalé. Cituji z balení : 360 swivel cable , experience smooth kink-free knitting for those who love to knit! Now with rotary cabels.

První jarní den a Swingback...

Nejprve Vám všem posílám kytičku s přáním nejkrásnějšího jara, dneškem začínajícího, dopoledne po jedenácté hodině. Věřím, že se všichni dočkáme pěkných slunečných dní......a budeme se "vrtat" v zemi a vyhlížet kytky , s láskou vysazené.

A nyní se musím pochlubit, se svou šikovností ,ale i nešikovností. Včera asi ve dvě odpoledne jsem konečně dopletla Swingback, by Stephen West. Svetr, který měl být dárkem pro staršího syna. Měla jsem velkou radost a  měl ji i on, po shlédnutí fotografií svetru. 

Svetr jsem dopletla, začistila poctivě jehlou zapošila každou nitku z rubu a připravila lázen na vyprání. S Perwoollem na vlnu a hedvábí, dovezeným od nás, ve kterém peru vše, co jsem kdy upletla. Voda ani studená ,ani teplá. Akorát vlažná. Svetr jsem pak nechala trochu vykapat, zabalila do ručníku a jako všechny mé pletené věci , dala do pračky na jemno vyždímat. Jen na 400 otáček. I Vevka z Vlněných sester to dělá takto, jak jsem se dočetla kdysi na jejím blogu. Nikdy se nic nestalo. 

Až včera...., z pračky jsem vytáhla svetr na dítě.... rukávy jsou k sobě jakoby spečené...ani se do nich nelze dostat. A už jsem brečela... tolik hodin pletení... třikrát jsem párala a nakonec se mi z dárku, kterým jsem chtěla udělat radost, stalo tohle:

No chybama se učíme, i já.... svetr synovi samozřejmě upletu další... hlavně, když se nestalo nic jiného ! Ale nejdřív jsem plakala, ale pak i smála, jak se mi to povedlo, takhle svetr a mou práci, zničit. 

Proto mi dnes udělal balíček od Hanky R. z CDV -Centrum dobré vůle, velkou radost. Jen tak mi poslala knihu, kterou jsem u ní obdivovala , přidala k ní tři mnou milované čokolády Margot a usušený čtyřlístek pro štěstí!  Hance moc děkuji a letí za ní na oplátku také kniha. Snad bude mít Hanka stejně velkou radost, jako jsem měla dnes ráno já!

A Vám všem přeji hezký první jarní týden, plný slunce a pohody ! 

Happy International Women's Day !

4. narozeniny....

blogu jsou právě dnes. Je to čtyři roky, co jsem s vydatnou pomocí Ajky - na dálku- založila můj blog. Za ty čtyři roky se toho v mém životě tolik událo, začala má nemoc, rozrostla se má domácnost o Chlapečka a Kesynku, dostala jsem domeček, syn žije v partnerství po krásném obřadu, druhý koupil dům... a mnoho dalších událostí, které se mnou prožíváte i Vy , moje čtenářky blogu. 

                                             A já Vám všem za to  děkuji !!!

Za Vaše návštěvy mého blogu, za milé komentáře, za podporu a taky za Vaše maily a balíčky , které mi vždy udělají velkou radost! Díky Vám jsem se po letech vrátila k tvoření a našla tak znova velkou lásku  - tvoření a relax s jehlicemi či háčkem, s dobrým pocitem, když mnou vytvořená věc učiní někomu radost.

A tak pojdme slavit... dobrá kávička a malý dortík jistě potěší občas  každou z nás . A proto jsem dnes od rána háčkovala dortík. Jehelníček, který udělá, doufám... radost některé z Vás. A také srdíčko, podložka třeba pro hrnek s kávou. Losovat budu v sobotu o půlnoci, aby se dostalo i na ty , co nemají v pracovním týdnu na blogy čas. 

Přeji Vám všem krásný čtvrteční podvečer a těším se, že se tu budeme dál potkávat!

Leonard Cohen - Suzanne : pro Zuzku- dodatečně krásný svátek...

PF 2016

Chci říci děkuji za to, co přináší život: - za barvy večera a nádherný úsvit

                                                               - za světlo zapomnění a zmeškané zprávy

                                                               - za něhu soumraku a za slzy mlhy

                                                               - za sílu země a nebeská světla

                                                               - za sluneční paprsky a jejich hladivé teplo

                                                               - za kontrasty barev a tony hudby

                                                               - za sílu přátelství a lásky

                                                               - za psí věrnost 

                                                               - za déšt a mraky a smutek taky....

Chci všem říct Děkuji! za vaše sdílení, za všechna slova, která mne  pobaví, inspirují, poučí a také někdy dojímají. Za toto všechno děkuji s nadějí, že se budeme  potkávat ještě dlouho, nejen v roce 2016 !

Splněný sen...

Celý svůj život toužím po domečku. Své přání v duchu vysílala do vesmíru, ale v skrytu duše věděla, že sama nemám šanci...vzít si v mém věku hypotéku. Psala jsem zde příspěvek před dvěma lety o Petrovi a Renatě, kteří dostali tzv. sociální domek,tehdy jsem jim pomáhala s žádostí. Když jste zde v Irsku zařazeni do sociálního systému jako žadatelé o práci, jednou z podmínek je i vyplnění žádosti na radnici v Cavanu o sociální dům. Já tuto žádost vyplnila někdy v roce 2010. Několikrát za ty roky mne navštívila inspektorka úřadu v mém pronajatém mini bytečku. Naposledy letos v únoru. Když se dověděla, že jsem dlouhodobě nemocná , chtěla vyjádření písemné od mého GP lékaře. To jsem poslala. A můj důvod mé nepřítomnosti zde? Vidíte na fotografiích... Byl to náročný měsíc. Spousta problémů, nejen se stěhováním, ale i dluhy od předešlého nájemníka na plynu a elektrice. Netekla mi voda, nepoužívaný bojler nějak ztratil tlak. Na zahradě mám metrové haldy hlíny ,porostlé půlmetrovou trávou, plné kamení. Už mám sekeru, dvě pily, rýč a půjčené kolečko. Tak se podívejte na můj "SEN". 

Domek 

Ukázali mi ho ,měla jsem asi deset minut na rozhodnutí, zda jej přijmu. A nafotila pro Vás.

Kuchyně bez spotřebičů, na zemi lino.

Plynový kotel, na topení a ohřev vody, 

Obývák, 3metry na 3 metry 4é cm. Na tak malé ploše okno, krb,a dveře. Na zemi beton.

Schody tvrdé, nepodložené izolací  do patra.

Velká ložnice, plná výklenků, každé okno jiný rozměr. 

Výklenek další okno ve větší ložnici.

Malý pokojík , napravo opět metrový výklenek, nevyfocen. Okno opět jiný rozměr.

Pohled z kuchyně na zahrádku-nudlička asi 4 metry tak na deset metrů.

Pohled z horní ložnice dolů na Virginii, na Dublin road a domky nad ní.

Koupelna v patře. Dole je ještě WC hned za kuchyní.

Klíče jsem dostala 6.8. Od té doby, Dole balila, recyklovala, tady uklízela,měřila, malovala si na papír , běhala s formuláři na sociálku, po doktorech, na krev každý týden, protože mi asi ze stresu vylítla skoro na hodnotu 5 a měla celé tělo poseté modřinami, Vodila sem nahoru pejsky, aby si trošku zvykli, sháněla koberce, počítala a počítala, metry a eura, měnila plány a rozhodnutí a padala do postele unavená. Jako první koupila tašku na kolečkách a první věci z bytečku jsem vozila tři kilometry do kopce do domku, tady vyložila a šla zpět.byl to perný měsíc. Jsem konečně přestěhovaná, Pomalu si zvykám já i hafánci, které už mám asi na pořád. Dostala jsem totiž jejich očkovací průkazy a oblečky na zimu.Mezi dveřma a beze slova. Bez poděkování za sedmiměsíční hlídání či prosby ,zda si je mohu nechat. Trpké zklamání a bezesná noc a přemýšlení o lidech kopec...i to je moje nová zkušennost.

Tak snad jsem zdůvodnila moji nepřítomnost zde. Nemám moc času na čtení blogů ,ale snažím se večer kouknout k těm mým nejoblíbenějším. U postele otevřu počítač a ráno zjistím, že usnul... On i já... příště Vám ukážu, jak se snažím si tu vytvořit domov.

PF 2014

Děkuji Vám všem, za to, jaké jste, za komentáře, rady, povzbuzení a nesmírnou inspiraci, motivující ke tvoření, vaření , čtení .... prostě k tomu, aby mé  " já" bylo lepší!

Thanks alot my friends...