V ty dny, kdy tu neprší a že jich je už pomálu, jsem konečně dodělala zahradu vzadu za domkem, kterou jsem Vám zarostlou ukázala v minulém příspěvku. Přesadila jsem pár rostlin na jiné místo, zrušila kameny, zadržovaly vodu a když pršelo hodně, v záhonu pak byla několik dní louže. Prostě s kameny tu asi nikdy neskončím... na záhonu jich při každém odplevelování vyndám spoustu dalších... asi mi tu rostou, nebo co?!? Bylo to opět dost práce, ale já tu práci na zahradě mám ráda. A těší mne se pak na výsledek dívat, i když prší, dělají mi rostlinky radost!
Zkusila jsem do záhonu přesadit i ibišky od Marušky Králové, jsem zvědavá, jestli to přesazení zvládnou. A už mi po třech letech i dva začnou kvést. Jeden má dva květy, ale protože pořád prší, jsou zavřené, snad se mi je podaří vyfotit otevřené.
Jednu neděli jsem čekala návštěvu, litevku Illze ,která se sem přistěhovala za její dcerou, která je provdaná za Ira. Ten týden se stala babičkou, její dcera porodila holčičku. Illze je provdaná za švéda, sem se přistěhovala po dvanácti letech ve švédsku. Její manžel byl zvědavý na můj domeček. Rádi by si zde koupili parcelu na postavení domu a nebo dům. Tak jsem chtěla upéct nějaký koláč ke kávě. Rozhodla jsem se pro piškot, krém z tvarohu a mascarpone a borůvkama a ostružinama, navrh polité želatinou. Charlíček mi trošku přidělal práci. Když jsem upekla piškot , dopadl takto:
To je tak ,když zapomenu, že už je to velký pes a vyskočí i na židli. I na tu venku, kam jsem dala na stůl v zahradě piškot vychladit. Tak jsem pekla znova....
Dopadlo to dobře, fotka je z prvního polévání želatinou. A návštěvě moc chutnal! Vrstva želatiny byla vyšší, ale to už jsem nestihla vyfotit.
Dnes tu opět prší od rána a tak trávím den doma na gauči s pletením a hrnkem teplého čaje. Vám ještě zbývá týden prázdnin, ale zde v Irsku některé školy začínají už v pondělí, některé ve čtvrtek a některé až 3.září. Přeji Vám všem krásný zbytek léta a děkuji za hezké komentáře k minulému příspěvku!
