Můj březen

Tak nějak utekl jak voda. Třetí týden se snažím zdržovat jen doma nebo na zahradě . Na nákup jen jednou týdně, všechny návštěvy doktorů, na které jsem čekala víc jak půl roku ,byly zrušeny kvůli pandemii. Celou tu dobu sleduji víc televizi, abych byla informovaná. V době, kdy u Vás už jste nosili roušky, tady bylo pár prvních případů nakažených a dnes už Irsko v počtu nakažených skoro doběhlo za Váma. Dnes je 2 615 pozitivních pacientů a 11.3. tu zemřel na virus první člověk a dnes je jich již 46 obětí virusu. Vláda zde teprve minulý týden v pátek v noci vydala další striktní příkazy, jak se máme chovat. Je nařízená karanténa, lidé se nesmí navštěvovat, ti co mohou pracovat z domova, tak mají raději zůstat doma. Ostatní , kteří jsou na listině povolených zaměstnání , musí mít papír od zaměstnavatele, že jedou do práce či z práce. My ostatní smíme jít jen 2 km od bydliště, na zdravotní procházku, či na nákup. K lékaři, pokud to máme předem telefonicky domluvené. Nemusí se nosit roušky, ještě minulou neděli nebyl v Lidlu ani desinfekční gel na ruce u vchodu. Naopak hlava na hlavě a nějak nikdo ani nedodržoval 2 metrové rozestupy. Od té doby jsem nakoupit nebyla, ale doufám, že dnes už je situace jiná a lidem zde konečně dochází, jak je situace vážná a nebezpečná. Sleduji zprávy každý den několikrát a samotné je mi z toho úzko. Myslím na všechny tam u nás, na ty, co pracují ve zdravotnictví a domech sociální péče , na rodinu hlavně a blízké přátele.Myslím na ty, kteří bojují s těžkým onemocněním a jejich imunita je nulová a na dálku je, duše statečné, objímám! 

A tak pořád vařím a peču, trochu odpleveluji zahradu, hraji si s Charlíčkem ,hodně čtu a snažím se denně být na skypu z někým ve spojení, abych měla jistotu, že tam v té dálce jsou všichni mému srdci blízcí, v pořádku!

      

Peču si vlastní pečivo, někdy rohlíky , někdy housky a chci zkusit vytvořit kvásek a zkusit po dlouhé době zase i chleba. Abych nemusela do obchodu, ostatní zásoby zatím ještě mám.

Než začala karanténa pekla jsem na objednávku dort, pro kamaráda pana V. o kterého pečuji. 

Charlíček je pořád se mnou, u mne, za mnou ...s balonkem, kachničkou, kostičkou. 

Vyrábím si roušky na jedno použití z papírových utěrek. Stroj nemám a tyhle hned vyhodím a vezmu další, když potřebuji.

Charlík čeká, až dojím oběd, jestli na něho něco zbyde na ochutnání!

Měl smůlu, kulajdu opravdu nemůže!

Taky jsem naložila kvašené zelí. Dva týdny zpátky jsem nakládala zelí s mrkví, nyní jen samotné zelí s cibulí, jablky. Podle receptu z You tube- slovenské zelí

Když si večer čtu, Charlie leží za mnou a kníká, že chce hladit bříško. Vy ,co máte hafany to určitě znáte!

V pátek jsem z přezrálých banánů upekla banánový dortík. 

A rozkvetl mi první tulipán. Na den přesně jako vloni! Moc se těším na slunečné dny a doufám, že už brzy přijdou! 

Všechny Vás moc zdravím, opatrujte se, v této pro všechny nedobré době !