Nejsem na holky...

a přesto jsem s jednou dnes strávila noc.Otvíráte oči úžasem?Ne,nebojte se,bylo to sice tak živé a naturální a surové a pravdivé do morku kostí,spustila u mne lavinu pláče,kterou dosud nemohu zastavit.Někdy to tak je,prostě v sobě asi dusíme dlouho něco,co tam bublá a my ženy se to snažíme ignorovat.Pak přijde vteřina,kdy to bublání přejde v expolozi a již ji nic nezastaví.Přesto bych chtěla moc poděkovat Wlčici,i když nevím,zda sem ke mně chodí na kukačku,protože díky ní a jejímu odkazu,jsem si dnes v noci do rána spoustu věcí v sobě srovnala.Ne věcí,myšlenek.Může za to Wlčice článek o Radúze.
Přitom jsem motala věneček,zatím ne pro sebe ,ale pro Rosemary,které jsem pekla dort,za to,že mne vozí zadarmo do Cavanu do školy,což pro mnohé tady není samozřejmost.Mám tu zkušennost,s lidmi od nás,že si každou pomoc nechají zaplatit .

Detail věnečku

Mé noční tvoření

Je docela obtížné tady něco tvořit,nesehnala jsem vázací drát,v Pergole ani v prodejně květin se nedá koupit žádný materiál na výrobu jakékoliv dekorace.Ani přírodní lýko,koupila jsem jen umělou kytičku blatouchů.
Větvičky jsou z vrby,tavnou pistolku,mašli jsem si vzala o Vánocích z domova.Dnes přijde 14letý syn mé kamarádky Gábiny,půjdeme do parku nasbírat další materiál pro tvoření a uděláme ještě věneček pro mne a pro jejich rodinu.Malý Míša je kreativec,má k tomu vztah a protože mají děti prázdniny dva týdny,už se doma nudí a přivítal to s radostí.Tak Vám nafotím naše snažení a určitě ještě napíši.Krásnou sobotu Vám všem.
A slibuji Vám,že až přijdu na to,jak sem dát video,určitě vložím některou z krásných písní Radúzy.je mladá,ale mne překvapila názory,jaké má na život,na boha,přírodu a lidi okolo sebe.Určitě její písně spousta z Vás zná,naše krásná čeština z nich úplně pryští.Radúza se po mé oblíbené Zuzce Navarové stala další láskou mého života.