Jen tak...

si ten čas běží a zítra letím. Stůl mám plný věcí ,které mají přijít do kufru, vůbec nemám představu ,co na sebe, co s sebou, hlavně že mám dárky....jsem po dvou letech značně nervozní a dnes jsem vstávala už v šest hodin. Nemohu spát. Tak si nabarvím šediny, abych synkům nedělala na obřadě ostudu. Ti už jsou od soboty v Lounech a mají spoustu starostí.Jsem taky trochu smutná. Největší starostí je však pobyt a reoperace kolene Luboška táty v nemocnici. Bohužel operace, která proběhla před měsícem nedopadla dobře, Dostal silný zánět a kapačky desetidenní nezabraly, tak mu dělali reoperaci, okolo titanového kolene má dreny a proplachují mu koleno několikrát za den. Není vůbec jisté, zda ho na obřad pustí. Možná jen na obřad a na vozíku.To se kluci jedou dnes do nemocnice domluvit.Na obřad přijede 90 lidiček z celé republiky ,tak se to zrušit už nedá. Moc velkýmu Lubošovi přeji, aby vše dobře dopadlo a mohl být na obřadu i kdyby jen dvě hodiny! Ale taky vím, že zdraví je přednější! Lubošovi hrozí, že pokud ani tato procedura nezabere, že stráví v nemocnici dalších půl roku, se sádrou od shora až dolů, s vyndaným titanovým kolenem a potom znova operace. Takhle mi to vysvětlovali na skypu. A to po operaci za tři dny chodil, Jen při propouštění mu nějaký lékař nohou zacvičil a ohnul nohu do nějakého většího úhlu, v noze něco ruplo a už se nemohl postavit. Stejně jej ale propustili, než se dostal zpět na ortopedii uběhly dva týdny čekací doby, on měl velké bolesti, nohu oteklou, ploužil se o berlích a celou dobu horečky. Moc mu držím palce,aby tato druhá varianta léčby dopadla dobře a nedošlo k té třetí variantě. Půl roku na chirurgii si nejsem jistá, že by dobře zvládal. 

Já si pořídila dlouhou sukni a halenu z italského butiku, protože musím stále nosit stahovací punčochy, noha mi také v těch teplech otéká víc. Byl tedy docela problém sehnat pro mne boty. Nakonec mi až z Navanu dovezli zdravotní pantofle, které jsem na pravou nohu nazula.

Nejsou elegantní, nejsou to lodičky, ale nezbývá mi nic jiného, než v nich jít. A dlouhá sukně skryje ošklivé stahovací punčochy, ty teda taky nevypadají v sandálech zrovna luxusně...Co myslíte, mohu takhle jít?

Nebo  varianta dvě... také dlouhé šaty... Rozhodnu se asi až doma, až mne uvidí kluci. na vlasy prosím nekoukejte, zítra mne v Lounech čeká kluků dvorní kadeřník z Prahy. Přijede česat a stříhat družičky a družby a taky ty, co to budou chtít.Já jsem na seznamu prý...

Halenka z Italského butiku

Dlouhá sukně 

Zdravotní pantofle

Nevím zda varianta jedna či dvě? Vezmu s sebou obojí... až na místě se rozhodnu.

 Na zahradě jsem o víkendu s pomocí Renaty opět rovnala plochu. Přibylo pár míst, kde jsem opět vysela znova travní semínko. Vzadu u zídky zmizely poslední haldy špatné trávy a vznikl další záhon.

I z toho kusu mám opět haldu kamenů. A  u zídky jsem vysadila břečtany. Snad se chytí...

 

První kvítek na záhonku. Dnes už tam kvetou tři, ještě jedna růžová.

 Tady vylezly konečně mečíky, jsem zvědavá, jak budou vypadat po mém návratu za týden.

I v květináčích začaly rostlinky bujet! Maruško, ibišky od tebe už také vystrkují hlavičky!

Před domkem jsem vybrala pryč kameny, koupila zeminu, smíchala s původní a osázela rostlinkama.

 Vypadá to líp, si myslím. Mezi kameny rostl plevel rychlostí blesku, takhle poroste sice taky, ale půjde lépe ven.

 Macešky se mi moc líbí, krásně se rozrostly a každý je obdivuje!

Tady snad vyklíčí semínka ibišku od Marušky. Je to venkovní ibišek, keříkový. Ještě jsou semínka v květináčích a jedno plato je ještě v kuchyni. tam už jsou venku...

 A pejskové jsou nervozní. Vůbec se jim nelíbí kufr v kuchyni na zemi a něco tuší... Nehnou se ode mne na krok! I před koupelnou sedí a knučí. I mně budou jistě chybět, ještě že vím , že je má Renata ráda a oni ji a že o ně bude dobře postaráno...
Tak a já jdu na ty šediny...Myslete na mne....moc se těším... Budu si užívat, setkávat se , fotit, smát se a asi i plakat...ale i to je život...nejen ten můj!