úterý 28. června 2016

Do kuchyně....

Mi milá Jitka z blogu :  http://jita-siti.blogspot.ie/2016/06/daleke-irsko.html ušila závěsy, prostírky a na jehlice organizer. Parádní. Vše domluveno přes FB zprávy před mým odletem. Výběr látky a vše ostatní. V den ,kdy jsem doletěla, na mne balíček už čekal. Hezky jsem si ho rozbalila, ale uložila hned do kufru, protože rozbalit úplně jsem ho chtěla až tady , v Irsku. 






K novým závěsům jsem pořídila i novou záclonku a mezi závěsy pověsila andílka-srdíčko, které jsem dostala  před dvěma lety pro štěstí a zvoní jako zvoneček. Jitka mi balíčku přidala i malý dárek, brož, vyrobenou ze stuhy, kterou můžete vidět na fotce s organizerem. Moc Jitce děkuji za rychlé a skvělé ušití, poslání i super domluvu, i když na dálku a jen virtuálně. Vše klaplo ,jak mělo a mně se to moc líbí!  Jitku a její šití můžete najít i na Fleru, na svém blogu má odkaz.                   

sobota 25. června 2016

....a byla svatba ! 16.6.2016 v 16,16 hod.

 Bylo to hezké, dojímavé, hektické, vzrušující a netradiční! Kluci si to užili patřičně ,úplně nejvíc, s mnoha kamarády, co se sjeli z celé republiky. A taky s rodiči a sourozenci. Chyběl jen Lubošův táta, kterého bohužel nepustili z nemocnice. A já byla naměko, vzpomínala na Luboška ,když jsem jej v jeho osmi letech viděla poprvé -den před obřadem mu bylo 34 let. To tááák letí.... 



















Ani tyhle mraky nesoucí slejvák jak hrom jim jejich štastný den nepokazily ! Někteří slavili až do úplného rána dalšího dne. Jejich den se jim povedl podle jejich představ a já doufám , že slib ,který si dali, dodrží a budou spolu štastni ! 

úterý 14. června 2016

Jen tak...

si ten čas běží a zítra letím. Stůl mám plný věcí ,které mají přijít do kufru, vůbec nemám představu ,co na sebe, co s sebou, hlavně že mám dárky....jsem po dvou letech značně nervozní a dnes jsem vstávala už v šest hodin. Nemohu spát. Tak si nabarvím šediny, abych synkům nedělala na obřadě ostudu. Ti už jsou od soboty v Lounech a mají spoustu starostí.Jsem taky trochu smutná. Největší starostí je však pobyt a reoperace kolene Luboška táty v nemocnici. Bohužel operace, která proběhla před měsícem nedopadla dobře, Dostal silný zánět a kapačky desetidenní nezabraly, tak mu dělali reoperaci, okolo titanového kolene má dreny a proplachují mu koleno několikrát za den. Není vůbec jisté, zda ho na obřad pustí. Možná jen na obřad a na vozíku.To se kluci jedou dnes do nemocnice domluvit.Na obřad přijede 90 lidiček z celé republiky ,tak se to zrušit už nedá. Moc velkýmu Lubošovi přeji, aby vše dobře dopadlo a mohl být na obřadu i kdyby jen dvě hodiny! Ale taky vím, že zdraví je přednější! Lubošovi hrozí, že pokud ani tato procedura nezabere, že stráví v nemocnici dalších půl roku, se sádrou od shora až dolů, s vyndaným titanovým kolenem a potom znova operace. Takhle mi to vysvětlovali na skypu. A to po operaci za tři dny chodil, Jen při propouštění mu nějaký lékař nohou zacvičil a ohnul nohu do nějakého většího úhlu, v noze něco ruplo a už se nemohl postavit. Stejně jej ale propustili, než se dostal zpět na ortopedii uběhly dva týdny čekací doby, on měl velké bolesti, nohu oteklou, ploužil se o berlích a celou dobu horečky. Moc mu držím palce,aby tato druhá varianta léčby dopadla dobře a nedošlo k té třetí variantě. Půl roku na chirurgii si nejsem jistá, že by dobře zvládal. 

Já si pořídila dlouhou sukni a halenu z italského butiku, protože musím stále nosit stahovací punčochy, noha mi také v těch teplech otéká víc. Byl tedy docela problém sehnat pro mne boty. Nakonec mi až z Navanu dovezli zdravotní pantofle, které jsem na pravou nohu nazula.
Nejsou elegantní, nejsou to lodičky, ale nezbývá mi nic jiného, než v nich jít. A dlouhá sukně skryje ošklivé stahovací punčochy, ty teda taky nevypadají v sandálech zrovna luxusně...Co myslíte, mohu takhle jít?
Nebo  varianta dvě... také dlouhé šaty... Rozhodnu se asi až doma, až mne uvidí kluci. na vlasy prosím nekoukejte, zítra mne v Lounech čeká kluků dvorní kadeřník z Prahy. Přijede česat a stříhat družičky a družby a taky ty, co to budou chtít.Já jsem na seznamu prý...


Halenka z Italského butiku


Dlouhá sukně 


Zdravotní pantofle



Nevím zda varianta jedna či dvě? Vezmu s sebou obojí... až na místě se rozhodnu.




 Na zahradě jsem o víkendu s pomocí Renaty opět rovnala plochu. Přibylo pár míst, kde jsem opět vysela znova travní semínko. Vzadu u zídky zmizely poslední haldy špatné trávy a vznikl další záhon.





I z toho kusu mám opět haldu kamenů. A  u zídky jsem vysadila břečtany. Snad se chytí...
 
První kvítek na záhonku. Dnes už tam kvetou tři, ještě jedna růžová.
 Tady vylezly konečně mečíky, jsem zvědavá, jak budou vypadat po mém návratu za týden.
I v květináčích začaly rostlinky bujet! Maruško, ibišky od tebe už také vystrkují hlavičky!
Před domkem jsem vybrala pryč kameny, koupila zeminu, smíchala s původní a osázela rostlinkama.
 Vypadá to líp, si myslím. Mezi kameny rostl plevel rychlostí blesku, takhle poroste sice taky, ale půjde lépe ven.
 Macešky se mi moc líbí, krásně se rozrostly a každý je obdivuje!
Tady snad vyklíčí semínka ibišku od Marušky. Je to venkovní ibišek, keříkový. Ještě jsou semínka v květináčích a jedno plato je ještě v kuchyni. tam už jsou venku...


 A pejskové jsou nervozní. Vůbec se jim nelíbí kufr v kuchyni na zemi a něco tuší... Nehnou se ode mne na krok! I před koupelnou sedí a knučí. I mně budou jistě chybět, ještě že vím , že je má Renata ráda a oni ji a že o ně bude dobře postaráno...
Tak a já jdu na ty šediny...Myslete na mne....moc se těším... Budu si užívat, setkávat se , fotit, smát se a asi i plakat...ale i to je život...nejen ten můj!



úterý 7. června 2016

Cesta do města i z města....

Dnes Vás vezmu na procházku. Takovou delší, půjdete se mnou do Super Valu nakoupit. To aby jste měli všichni a všechny představu o  tom, jak vypadá Virginia , městečko ve kterém žiji.
Prosím, vycházíme z domku. Obloha zatažená, teplo a dusno jak v prádelně. Je asi 18 st. , něco po jedné hodině po poledni.
 A vezmeme to zkratkou, pořád dolů, až se dostaneme k hlavní silnici. Do leva vede do Kellsu, Navanu a Dublinu, pokud se dáte do prava, dojedete přes Virginii do města Cavan.
Pořád jsem ve zkratce, která vede k silnici. V dálce na obzoru je normálně vidět až jakoby za jezero na  druhý břeh, kde je lesopark.
 Jsme na hlavní....
 Silnice je nově opravená, stejně tak chodníky. Vjezd naproti tu ještě před měsícem nebyl, ani chodník, tráva, stromky. Dole pod tím vjezdem prý do prosince bude stát Lidl, nebo Aldi. Tak uvidíme...
 Tahle vila je veterina. I k ní vznikl okolo silnice nový chodník a také zídka. A blížíme se na křižovatku, kde stojí benzinová pumpa.
 Vyfotila jsem Vám ceny benzinu a nafty. Doprava za benzinou vede silnice k nám nahoru, pokud nejdu zkratkou, mohu jít tudy. Půjdeme tamtudy zpět.
 Doleva se jde přes most přes potok do městečka na hlavní třídu. Jsou tu nové semafory, najezdy na chodníky i pro kočárky a vozíky.

Most se bude asi rozšiřovat, nebo za ním udělají nějak chodník pro pěší. Je tu totiž úzký chodník, zábradlí okolo něj je také asi měsíc, od té doby ,co se silnice opravovala, stavěly se semafory a nové chodníky. A potok nám kvete, jako každý rok...
Přešly jsme přes mostík, kousek do kopce a na druhé straně , na začátku hlavní třídy je divadlo.
 Za černým zábradlím napravo je zastávka autobusů do Navanu, do Dublinu a do Dublinu na letiště.
 A tady jsem bydlela, pět metrů za zastávkou. Jsem moc zvědavá, jak příští týden povleču zkratkou kufr, až poletím domů. To budu asi pěkně uřícená, než se k zastávce dostanu...
Asi dvěstě metrů od domu ,kde jsem bydlela, je po pravé straně hotel, ve kterém jsem pracovala.
A pokračujeme do Super Valu .Naproti je park okolo starého kostela, kde bývají sobotní blešáky, tady již dříve nafocené.
 Kdybychom šli rovně, vlevo najdeme skleník Pergolu, kde jsem kupovala kytky na záhon. Silnice vede dál na konec Virginie a pak do Ballyjemsduffu. Za kostelem vpravo vede silnice na Cavan.
Odbočíme do leva, k Super Valu. Po pravé straně je nejdříve obchod se sportovním zbožím, za ním obchod s dárkovým zbožím, pak je obchod s koly.
 A taky Pet shop. Boudičky pro hafany, ta nejmenší stojí 65 eur. Největší dřevěná 189 eur. Proto je Kesyna s Chlapečkem nemají....
Ale mlsky a balonky jim tu kupuji!
 Za Pet shopem je obchod , kde mají knihy, hračky, papírnictví a kreativní potřeby. A taky školní knihy.
A jsme u Super Valu. Okna vlevo dole je Post office odkud posílám poštu a balíčky. A nebo si pro ně sem chodím, pokud mne nezastihne poštovní vůz doma.
A půjdeme zpátky přes hlavní třídu a za mostkem Vás vezmu nahoru ne zkratkou ,ale silnicí do kopce. Silnice vede dál na Ballyeborought.
A jsme za benzinkou a jdeme nahoru do leva. V dálce je odbočka do prava ke mně k domku.
Po pravé straně je základní škola.Každé bílé dveře je jedna třída. Děti tu začínají chodit do školy ve čtyřech letech. Z téhle malé školy odcházejí na druhý stupěn  po šesté třídě.
Hodně dětí jezdí na kolech, proto ty stojany.
Za školou je nový kostel a za ním hřbitov. Naproti jsem nevyfotila zubní středisko.
Jdeme dál do táhlého kopce, rodinné domky na druhé straně.
Už jsme na konci kopce a budeme odbočovat do prava.
Reklama z fresh today obchodu, ke kterému dojdeme.
Silnice vede dál na Ballyeborought.
My jdeme do prava, pokud nepůjdu ještě třeba pro hlínu k Bradymu, nebo do Freshe pro chleba a kytky, byla bych doma tak za deset minut chůze.
 Tady se staví krematorium a márnice. Ale nejsem si jistá, že by tu byla spalovna. Irové mi tvrdili, že zde se stále pohřbívá jen do hrobů.
 A jsme na plácku kousek od našeho sídliště. Je zde posilovna, rámařství, kostel pro černošskou menšinu,masna, Fresh today-zelenina a potraviny, kytky, mražené zboží, pečivo atd. Jen ceny ještě vyšší než dole v Super Valu.
 Vpravo je Stavebniny J.P. Brady. Zde nakupuji květináče, zeminu, ale taky uhlí a dřevo do krbu, zahradní potřeby, cihly, stavební bloky, prkna, dřevotřísku , hřebíky, šroubky atd.
 Tyhle obrázky z knoflíků jsem musela v rámařství vyfotit. protože mne šokovala cena-45 eur jeden!


 A jsme u Fresh Today. Na stojanech jsem si vybrala dvanáct sazenic do záhonku u branky a můžeme domů. Za Bradym je ještě jedna posilovna a taky Monkey -herna plná prolézaček, balonků a místa, kde můžete uspořádat třeba dětskou party. Od Freshe půjdeme zpět k silnici a dolů k nám.
 Tudy se vjíždí do našich sociálních domků, oplocených. My jdeme rovně k brance, ze které jsme vyšly.

 Renata čeká, až to nafotím.
 Touhle zkratkou jsme vycházely na začátku příspěvku.

Tady končí silnice a poslední domky. Stromy se mi líbí, je to vistárie?
 A jsme za brankou a domů to mám pár kroků.
 Jsem doma.
 Za dveřma už štěkal Chlapeček.
 Kesyna byla v peřinách, umí si otevřít do ložnice. Tak běží ze schodů mne přivítat.
Tak musí jít poslat maily ostatním hafánkům a taky mi pak zkontrolovat obsah tašky, protože v ní je vždycky i něco pro ně! 
Moc děkuji Všem, co měli trpělivost a dorolovali až sem, že jste byli se mnou na procházce. A já jdu sázet a pokračovat na zahradu.