Darovaná radost a o přátelství...

Dnes mám krásný den. A chtěla bych se o něj v mém příspěvku podělit. Minulý týden jsem přemýšlela, čím udělat radost k významnému jubileu - 50 tinám mé kamarádce Zdence. A při prohlížení blogu Andrejky -"Follow your dreams" mne napadlo, že by mohla ušít Zdence deku s kočičkama a tak jsem si dovolila přes chat Andrejku na FB oslovit a domluvily jsme dárek. Byla to legrace , já měla Zdenku na skypu, otevřený Fb chat a nechtěla jí překvapení prozradit. A tak Andrejka píše...jaké barvy, já přes skype na Zdenku, jaké máš ráda barvy? A ona : budeš tvořit? Polštářky do ložnice potřebuji. A já na FB píšu Andrejce , Andrejko prosím ještě polštářky k dece, a pak jsme již domlouvaly jakou barvu, jaké kočičky atd. To bylo ve čtvrtek večer, psaly jsme snad do deseti hodin. Jaké bylo mé překvapení v pátek , když šikovná Andrejka měla již potřebný materiál a nastříhané čtverce. V sobotu mi dopoledne přišel meilík s obrázky skoro hotové deky, v pondělí jsme ještě večer vymýšlely na chatu na FB citát na polštářek, já to probírala přes chat i s Anýzovkou z Francie, ta mi také citát schválila, a v úterý jsem poslala odsud Andrejce peníze a ona , když je šla vyzvednout již poslala mým jménem balíček Zdence do Loun. Té jsem na skypu prozradila , že k ní letí balíček. Dohodla jsem se s ní, že ho otevře přede mnou přes kameru na skypu. A to bylo dneska! Brečela Zdenka, brečela jsem já a následně i Andrejka, které jsem hned v sms popsala Zdenky reakci. Byla nejprve překvapená : jak to, že je na balíku Tvoje lounská adresa, jak to, že to není z Irska posílané? Ale když tu nádheru rozbalila, vzala do ruky polštář s citátem a už plakala. A já taky...měla jsem neskutečnou radost z její radosti, dárek byl i navoněný, heboučký , prostě takový, jaký jsem si přála darovat. Ani 2 500 km vzdušné vzdálennosti, dnes díky komunikační technologii, jsem nepřišla o ten krásný zážitek radosti z dárku!!!A i o tom je přátelství, já díky blogu poznala a stále poznávám tolik skvělých žen, s citem pro krásu, tvoření , do kterého dají svou duši, čas i lásku! Děkuji Andrejce za skvělou spolupráci, za její nádherný výsledek tvoření! Dárek Zdenku opravdu potěšil a já jsem za to moc ráda, protože ač jsem již osmý rok tady, je jedna z mála lidí, které jsem díky tomu neztratila! Vážím si jí moc, protože mi mnohokrát pomohla již třeba tím, že mne vyslechla , když mne tu přepadl stesk po domově. V cizině si toho vážím o to víc, protože co jsem tu měla možnost poznat své krajany, někteří si tu za jakoukoliv pomoc( v době ,kdy jsem neuměla na začátku ani slovo anglicky) nechali i z toho mála ,co jsem tehdy na začátku měla, zaplatit a nemalé peníze.A mohla bych jmenovat další skvělé, zatím virtuální přítelkyně: Zuzku, která , když si přečetla jak moc mi tu chybí čtení a šla a koupila dvě knížky, požádala mne o adresu a poslala mi je, Lucii, od které mi již potřetí přišel balík s časopisy, abych byla v obraze, co se v té naší zemi děje, Katku , které jsem okomentovala andílky a ona mi odpověděla , že jí mám poslat adresu a že jednoho andílka pošle na dalekou cestu do Irska! Moc si Vás všech vážím a děkuji ! I proto se zúčastnuji výměnných akcí, abych mohla trošičku radosti někomu svým výtvorem udělat i já! Dnes jsem z přátelství i toho našeho tady pěkně dojatá!Těší mne, že do rodiny blogařek patřím! A Zdence k dárku přeji , aby skončilo její smutné období, vše se v dobré obrátilo a pokud mohu, vždy jí v tom, jako své přítelkyni budu nápomocná. A nyní Vám ukáži, jakou něžnou nádheru Andrejka vytvořila: