Charlie

Dnes je to rok, co jsem dostala Charlíčka. Abych nebyla tolik smutná z odchodu Kesynky a Chlapečka! Je to roštáček, někdy zlobidlo, je uštěkaný až z toho někdy bolí hlava, ale také je to můj mazánek a další chlupatá láska! 

Hrstka fotek , pořízených během toho prvního našeho společného roku. Je jich samozřejmě daleko, daleko víc! Jsem moc ráda, že ho mám! Už si nedovedu představit, že bych pejska neměla. Ten pohled ,kdy se na mne dívá a já mu něco říkám, to nic nenahradí! 

Kesynka

Dnes je to rok, co odešla Kesynka , nedlouho po Chlapečkovi. Byla to moje milovaná babunka a i když se mnou byla ona i Chlapeček jen posledních pár let  jejich života, vím, že se měli dobře a byli u mne spokojení. Vzpomínám , svíčka za Kesynku i Chlapečka také hoří!

Dušičky

Dnes vzpomínám, na své rodiče, prarodiče, děti, rodinu a přátele , které mám mezi hvězdami. Svíčky hoří ... a je to takový smutný, vzpomínkový den. Počasí tomu dni tady v Irsku nepřidalo, chladno, vítr a déšt po celý den. 

Obrázek jsem si půjčila z internetu

🍂 DUŠIČKY 🍂🕯

Obecně se ve všech obřadech pohřebních i ve všech výročních obyčejích projevuje snaha zachovat si pomoc zemřelých, jejich přízeň, avšak oddělit jejich svět od světa pozůstalých, vykázat jim hranice, které nesmějí překročit. O svátcích během roku se pamatovalo na předky, nejvíce snad o jarním novoročí, o Dušičkách a o Štědrém večeru. Na hroby se nosilo jídlo, plátno, v dobrém se vzpomínalo, lidé se modlili. V předvečer Dušiček se hroby obkládaly novým drnem, někde se zdobily ornamenty barveným pískem nebo červenými plody šípkové růže, pletly se věnce z jedloví a smrčí, zapalovala se světýlka. Po návratu domů se na stůl položily pokrmy, ulilo se alkoholu na stůl a do okna se zapálila svíce. Víra, že duše zemřelých navštěvuje své bývalé příbytky o Dušičkách nebo při Štědrovečerní večeři je u nás obecně rozšířená. Rovněž hospodyně házely hrst těsta nebo kus prvního chleba do ohně, jako „odplatu zemřelým“ nebo „dar dušičkám“. K odehnání zlých mocností se hlomozilo, rachotilo, vykuřovaly se chlévy i příbytky.

Zdroj: A Václavík, Výroční obyčeje a lidové umění