Rozkvetla...pořád ji pozoruji, kdykoliv si sednu ke stolu. Venku je zima , pořád prší a fičí vítr jak v lednu.
Takhle to vypadalo ráno , minulou sobotu. Vítr, déšt, přes den trošku sluníčka, ale na pár minut a už zase letěly mraky.
Rybník na zahradě snad letos nemá ani šanci uschnout. V neděli tu byl Petr, v gumákách mi zahradu změřit, abych mohla napsat Aničce, jak velikou zahradu mám. Poradí mi, co s ní. Co vysadit, jak udělat drenáž, atd. Jen kdyby už přestalo konečně to deštivé počasí. Tak ráda už bych začala něco na té zahradě dělat. Ale nejdřív si asi budu muset koupit gumáky!
Kesyna a Chlapeček sice ven jdou, ale nejraději jsou v tomhle počasí se mnou doma v teple. A s plnou miskou jsou nejspokojenější!
V bance jsem dostala dárek. Prasátko na střádání. Naposledy jsem měla v době socializmu, plastové neprůhledné růžové prasátko-kasičku. Tak jsem zvědavá, kolik těch eur se do ní vejde a kdy je tam dám???
Na krbu nová dekorace-svícínek s motýly, večer lítají po zdi, když zapálím svíčku. Koník a anděl, dárky , které za mnou přiletěly od mně milých....
Kde jsem já, je on. Leze mi do záběru, chce na klín, stulit se a spát.
A zkusila jsem aspik, v něm jsou schované šunkové závitky s bramborovým salátem, vařené vejce, okurka, kukuřice. Papriku jsem povařila v nálevu s kapkou oleje, nálev na aspik jsem ochutila octem, solí, cukrem, přidala bobkový list, nové koření a celý pepř. Teprve potom přidala plátky želatiny, předem nabobtnalé. Dva závitky, pro mne, další miska se třema pro Renatu s Petrem a Míšou. Michal to nejedl, nezná to.
Zato Petr s Renčou byli nadšení. Hned si vzpomínaly na Ruské vejce a aspik v kelímku, kupovaný v Lahůdkách v Praze, odkud oba pocházejí.
Týden utekl jako voda, měla jsem napilno. Přiletěl mi dárek od jedné blogařky, já jí na oplátku slíbila uplést malinké věci na vnučku, která přijde co nevidět na svět. Dárek a co jsem vše upletla pro mimi, Vám ukážu, až se miminko narodí.
Ve čtvrtek jsem byla v Navanu v nemocnici na CT s ledvinama. Výsledky prý budou za týden. Snad vše bude OK. Doufám, protože na výsledku závisí i to, zda se poletím na svatbu mého syna. Včera mi nějak nebylo dobře, ale přesto jsem na víkend musela upéct něco ke kávě a nebo čaji. I toho pořád piju hodně, protože je sychravo, vlhko a zima a mne čaj zahřeje.
Dva plechy, jeden jako obvykle putoval naproti k sousedům. Mrkvové řezy, s ořechy, posypané mandlemi. Já si ten pro mne rozkrojila a udělala krém z Mascarpone, se lžící moučkového cukru, dvěma lžícemi másla a štávou z jednoho citronu. Navrh jsem rozpustila hořkou čokoládu, zředěnou trochou smetany na vaření, aby poleva moc neztuhla a dobře se krájela.
A dnes už zase pletu. Venku totiž s deštěm padaly dnes i ledové kroupy. Dokonce mi uhynuly z té přemíry vlhka dvě kytičky v květináčích u dveří. Asi tady na ně bylo ještě brzy. Musím si o kytkách ještě spoustu načíst, abych nedělala zbytečné chyby.
Snad se zítra počasí umoudří a půjdu s hafánkama na procházku. Mějte hezkou neděli a doufám, že slunečnou!
